Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

doznivani:prednaska17

17. Všudypřítomnost.

Bůh jest všudypřítomný! Tomu se učí již děti ve školách! Lidem, kteří vůbec ještě věří v Boha, je to tak běžné a samozřejmé, že nepovažují vůbec za nutno, aby opravdu přemýšleli, zda také skutečně ví, co tím říkají.

Požaduje-li však jednou někdo vysvětlení, jak si představují tuto všudypřítomnost, zmizí ihned moudrost a člověk sám pozná, že neznají pravý význam slova „všudypřítomný“.

Lidé mají sice Slovo, ne však pochopení. A to je přece to hlavní ve všech věcech. Když chybí pochopení, pak ani vědění nic nepomáhá! Člověk zná význam označení „všudypřítomný“. Avšak znáti význam ještě neznamená, že byl pochopen smysl.

Poukazuji na svou přednášku: „Život“. Bůh je život! On jedině! Všechno ostatní jest jen následek pohybu, který vzniká teprve tlakem vyzařování života.

Člověk, který ve vroucí modlitbě snažně o něco prosí, obdrží následkem svého stanoviska spojení s místem, odkud mu může býti pomoženo. To pravil jsem již dříve ve svých výkladech o účinku modlitby. Jako modlitba nemá se však mysleti prošení, nýbrž vzývání a uctívání! Každé zahloubání lidského ducha takovým způsobem není však nic jiného, než hledání spojení! Hledání spojení se Světlem, čistotou a životem! Přání a touha lidského ducha se při tom rozšiřuje. V duchovním hledání tápe ku světlým výšinám! A jestliže při tom správně a opravdově hledá, nalezne, tak jak již Kristem bylo zaslíbeno. Najde spojení se životem! Avšak jen spojení, ne život sám!

Takový je také pochod, když budou lidé volat po Synu Člověka. V silné, čisté touze naleznou k němu duchovně cestu. Tak, jak sami stojí na správné cestě, tak ho také cítí a smějí duchovně viděti. Vidí ho dokonce před sebou živého, ba často i mluvícího a pojednávajícího o tom, co je velmi tísní.

Prosící najdou ve své čisté touze spojovací cestu k němu. To si zapamatujte a vtiskněte do sebe! On nejde k vám! A tak se stává, že v tutéž chvíli mluví s ním ve vesmíru tisícové, vidí ho před sebou, jednajícího podle zákonů Světla, trestajícího nebo pomáhajícího a přece on sám … necítí nic z toho! Vzdor tomu, že skutečně se děje to, co tito lidé duchovně vidí nebo slyší! On není tím zatěžován. Kdyby všichni tvorové v celém stvoření hledali k němu správným způsobem spojení současně, tu cítili by ho všichni a také by přijali to, co se snažili vyprosit, podle opravdovosti a čistoty svých proseb. Částečně by ho i viděli a to nejen ve všech místech na zemi, nýbrž ve všech částech vesmíru současně. A přece on tím nemůže býti unaven a nikdy zeslaben … poněvadž Božská jiskra v něm je život, který nezajde, ale sám v sobě se obnovuje a zůstává věčným. Čili jedním slovem: Protože „On jest!“

Kolem něho krouží lidští duchové ve svém bytí, ve svém zrání nebo rozkladu. Každý jednotlivec může k němu nalézti spojení v každé době, jen když poctivě chce a hledá.

V soudu bude však toto spojení vnuceno každému následkem pozemského lidství Syna Člověka! Tímto pozemským lidstvím vstoupil a současně stojí ve všech druzích stvoření sám. A tím přichází všechno v tomto stvoření s ním bezprostředně do bližšího styku. Nemohlo zůstati žádného místa, kam by nevniklo jeho záření. Vnesl je tím také i do jemnohmotných a hrubohmotných úrovní! Aby se na něm všechno soudilo!

V modlitbě nebo v opravdovém hledání nalézáte jen spojovací cestu k Bohu a to jeví se vám pak jako taková všudypřítomnost, jak jste si ji dosud představovali. Také ten, kdo se Bohu rouhá, nachází tuto spojovací cestu, protože jeho cítění je při tom nařízeno k Bohu, i když je to ve zlém smyslu. Proto je mnoho případů, že takový člověk bývá velmi často v témže okamžiku rouhání sražen, nebo snad brzy po tom. Takový rouhač našel spojovací cestu a živá síla projevila se tím rychle na něm. Každému člověku jest srozumitelno, že se musela projeviti u něho ničivě. Z toho důvodu dějí se takové divy, v nichž neznalí fanatikové vidí samovolný trestající čin ruky Boží a zatím jsou to vždy a zůstávají jen účinky trvalých zákonů!

Tak i všudypřítomnosti bylo jen špatně rozuměno. Všudypřítomnost dala by se ještě lépe označiti slovy: Vždy přítomný! To znamená, že je k nalezení v každé době, je-li opravdu hledán.

Lidé dali se klamati jen vnějšími projevy účinků dění. Při tom vycházeli z falešného základu svého myšlení, že Bůh zcela osobně se o ně stará, je získává, chrání a obklopuje. Nemysleli na to, že to všechno musí činiti oni sami, aby získali nutného spojení. Toto spojení získávají podle zákonů stvoření nevědomky v každé pravé modlitbě! Lidé tak neradi chtěli věřit, že jen zákony Boží, které je ve stvoření obklopují, samočinně působí a přivozují každému odměnu nebo trest.

Býti všudypřítomný neznamená vlastně nic jiného, než možnost býti dosažen z každého místa ve stvoření.

Avšak i to je možno přijmouti jen s určitým omezením, neboť jest doslovně správné, když se praví: „Před Bohem se všechno rozplyne!“ Je tu ohromná propast! Ani jediná bytost nemůže předstoupiti přímo před Boha a nemůže ho tedy dosáhnouti – vyjma toho, kdo sám pochází přímo z Boha! To je možno jen dvěma: Synu Božímu a Synu Člověka. Všechno ostatní muselo by se před ním rozplynout. Nikdo nemohl by před ním státi vědomý.

Pro lidského ducha jest tedy možné jen nalezení spojovací cesty k Bohu. A touto spojovací cestou je po splnění zaslíbení pro všechnu věčnost Syn Člověka, který byl zaslíben jako věčný prostředník. Proto přijde v každém případě opravdového hledání lidský duch vždy k němu a zasáhne jen jeho! A skrze něho dostane se ve zpětném účinku hledajícímu pomoci, jaké si opravdu zasloužil! Tak jeví se lidem také Syn Člověka všudypřítomným. To znamená, že člověk ho dosáhne a nalezne při správné prosbě! Ve svém účinku je to přesně totéž, jako kdyby Syn Člověka byl pak u něj, neboť v takovém okamžiku je s ním spojen cestou záření, které také opět zrcadlí obraz Syna Člověka!

Tak přijdete zvolna k tomu, že všechno, co se vám děje, má svůj původ ve vás; jen ve vás samotných je pevně zakotvena tajemná páka, která způsobuje váš osud, i každé jednotlivé prožití. Vůz vašeho života pojede tam, kam vy si postavíte výhybku! Na to nezapomínejte nikdy, neboť s tím je velmi úzce spojeno prožití každého okamžiku!

Syn Člověka však jest! Byl postaven Bohem do stvoření jako síla z jeho síly! Vy kroužíte kolem něho a všechno, co vás od něho zasáhne, ať láska, nebo odmítnutí, vytváříte vy sami svým stanoviskem! On stojí před vámi v každé době, když ho opravdově hledáte a voláte v čisté prosbě. Neboť tím vstupujete svým duchem na spojovací cestu k němu a vidíte ho nebo cítíte. V tomto živém zákoně leží význam všudypřítomnosti!

doznivani/prednaska17.txt · Poslední úprava: 12.10.2014 08:16 autor: Marek Ištvánek