Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{indexmenu_n>74}}
+====== 74. Duchovní úrovně V. ======
+**V**ysvětloval jsem vám již první kruh prastvořených kolem Parsifala. Lépe řečeno mluvil jsem jen o něm.
+Než půjdeme dále, musím vám ještě mnohé podrobněji vylíčiti, jinak by vám něco chybělo v kruhu velikých zachvívání. To by způsobilo, že byste si to nemohli v sobě oživiti. Vše musí býti bez mezer, i když vám to může být dáváno jen v //obrazech.// Z tohoto důvodu musíme i my kráčet jen velmi zvolna kupředu.
+Proto musíme ještě chvíli setrvati u prvních prastvořených, které jsem v poslední přednášce jmenoval. Jsou to nejsilnější sloupy //ve// všech a //pro// všechna stvoření.
+A opět musím jít vzhůru až do největší blízkosti Boží, pokud se vůbec dá mluvit o blízkosti. Není ničeho, o čem by bylo lze říci, že je to v blízkosti Boží, jestliže blízkost měříme podle pozemských pojmů.
+Ani ta největší vzdálenost, dosažitelná lidskou chápavostí, nestačí k tomu, aby alespoň přibližně učinila obraz o //té// vzdálenosti, kterou chceme označiti jako největší blízkost Boží. Je nekonečněji delší. To co lze nazvati vlastní blízkostí Boží, jest šlehající moře plamenů bez jakékoliv možnosti zformování.
+Používám proto jen //výraz// pro označení „blízkosti“, ne však pojem. V této blízkosti, na stupních trůnu, které jsou úplnými úrovněmi, nacházejí se čtyři zvířata ve svém naprosto zvláštním druhu záchvěvů.
+Prakrálovnu Elisabeth nelze řaditi do žádných odstupnění; ona jest sama pro //sebe// a z ní jest čistá Lilie.
+Archandělé jsou opět zcela jiného druhu bezprostředního vyzařování Božího než ona čtyři zvířata. Druhy dělí se svým formováním. Je možno také říci: Formování //jest// rozdělením, protože jest //samočinné,// je živoucím dějem.
+Dnes chceme však mluviti jen o čtyřech zvířatech. Tato zvířata nesou v sobě předpoklady pro //stvoření!// Chovají v sobě //soustředěna// všechna záření, jichž je //stvořením// třeba, aby se utvářela, přijímala formy.
+Proto je základ stvoření již v těchto zvířatech. Čtyři zvířata, tvořící čtverec na stupních trůnu Božího, vpíjejí do sebe všechna tvůrčí vyzařování Boží, přijímají je. To znamená, netvoří jen čtverec, nýbrž //jsou// čtvercem stvoření nebo čtvercem pozdějších kruhů stvoření.
+Nebudu se dlouho u toho zdržovati. Dotknu se jen toho, co jest dnes pro nás důležité, aby bylo možno vysvětliti souvislost čtverce zvířat se stvořením.
+Čtverec zvířat, nebo lépe řečeno //„bytostí“,// skrývá tedy vše, čeho je //stvořením// třeba; jest //pro ně// první sběrnou těch záření, vycházejících s výšin Božího trigonu, trojjedinosti Boží.
+Prakrálovnou prochází zcela jiné záření, tak jako opět jiné záření prochází všemi archanděly.
+//Jen// tento čtverec čtyř bytostí má tedy bezprostředně co činiti s pozdějším kruhem stvoření, aby jej spojoval s výšinami. Všechno ostatní, co má svůj domov ve věčné sféře Božího vyzařování a tím bylo, jest a bude věčné, sklání se ke všem stvořeným jen //pomocně.// Pomáhá a povzbuzuje v záchvěvech Božské lásky, která je jim naprosto samozřejmá. //Nejsou// však pevně //spojeni// se stvořením. Spojen jest jedině čtverec čtyř zvířat.
+V těchto jemných rozdílech spočívá //velmi mnoho!// Máte si to proto zcela zvlášť pamatovati, tak mnohé a mnohé, čemu jste dosud vůbec nerozuměli, vám proto bude jasnější.
+Ze čtyř okřídlených vědoucích bytostí u Božího trůnu, skopce, býka, lva a orla, jest skopec //tou// bytostí, která má lidskou //tvář,// protože skopec skrývá v sobě tu část duchovna ze stvoření, z níž se formují a vyvíjejí //lidé// ve stvoření!
+To //také// souvisí s výrazem: Beránek Boží a rána v boku beránka. Tento výraz přirozeně vyjadřuje ránu selhání a úpadku lidských duchů ve stvoření, protože tito z něj, i když ne bezprostředně, tak přece jen jeho //prostřednictvím// vznikli. Lidská duchovnost, jež vytryskla ven, nevrací se ze stvoření harmonicky zpět, nýbrž jest zadržena v hmotnostech, protože na ní lpí příliš mnoho viny.
+Tím opět rozšiřuji o kousek pole vašeho vědění. To však nemění ničeho z toho, co jste se dosud mohli dovědět. Vše zůstává přesto na svém místě a snáší se v plném souzvuku s tím, co je nové, i když se vám to snad v prvé chvíli nezdá.
+Nyní přejdu k podrobnostem. Parsifal vystoupil za hranici bezprostředního vyzařování Božího, tedy přes hranici Božské úrovně.
+Tímto činem zanesl vyzařování svého bezbytostného Božského jádra ven a zářil nyní mimo Božské sféry jako malá část z Imanuele do bezsvětelných prázdnot. Rozjasňoval, prohříval a přiváděl vše v pohyb. Jako zdroj života udržoval vše v pohybu.
+V přiměřené vzdálenosti od něj zformovaly se bezprostředně první čtyři sloupy stvoření. V jejich druhu spojení jest vše, čeho stvoření potřebuje. Nejsou zformovány tak, jako bytosti u Božího trůnu, nýbrž v lidských postavách, samozřejmě pro lidské pojmy v naprosto nedozírných velikostech.
+Stojí před Parsifalem jako rytíři Grálu, tedy jako mocní ochránci a věrní strážcové svaté nádoby jeho bezbytostné části, kterou jim Bůh v Parsifalovi svěřil. Při tom současně naplňují působení čtyř bytostí na stupních trůnu Božího!
+Podle činnosti ve stvoření jsou jejich druhy následující:
+. //Od-shi-mat-no-ke:// Ideální postava všemu ostatnímu nedosažitelného, protože zcela dokonalého lidského ducha! Proto se jeví jako královský vladař. Má v sobě jen druh skopce, jest tedy druhem //jeho// působení v prastvoření, můžeme říci, že skopec je v něm zakotven.
+. //Leilak:// Ideální postava mužné odvahy, mužné síly. Má v sobě spojení druhů skopce -- proto duchovně lidská forma -- a //býka.//
+. //Lev:// Ideální postava hrdinství a neochvějné mužské věrnosti. Má v sobě spojení skopce se lvem.
+. //Merkur:// Vládce všech mocností živlů. V něm jest spojení skopce s orlem.
+Všichni čtyři prastvoření musí být mimo jiných druhů, které také vyjadřují, vždy v základě spojeni se //skopcem,// protože jsou //duchovní a vědomí,// což pochází jen ze skopce.
+Tak jako jsou čtyři zvířata na stupních trůnu sloupy a mocnými strážci v Božském, přirozeně mimo bezbytostného Božství, tak jsou tito čtyři prastvoření prvého kruhu kolem Parsifala v čistě duchovním, v prastvoření, sloupy a mocnými strážci, jejichž spolupráce dává dokonalé spojení a vyzařuje vše, čeho je stvoření třeba.
+Oživení těchto paprsků je způsobeno světlým jádrem Parsifalovým. Teprve z jeho vyzařování mohli se strážcové zformovati jako první potřebné základní sloupy, které jsou současně nejmocnějšími ochránci svatostánku.
+Není tak snadné vysvětlovat vám takovou velikost v neustálém pohybu a formovati ji v pevné obrazy pro vás. Skutečnost přece nikdy //nestojí.// Jest v trvalém plynulém pohybu, ve výměně přijímání, vyzařování, stahování a znovuvracení všeho k Parsifalu. A to vše //současně// bez jakéhokoliv přerušení. To si ovšem vůbec nemůžete ani představiti.
+V těchto čtyřech prvních prastvořených jsou tedy soustředěny, spojeny všechny proudící tvořivé síly z Parsifala. Jsou spojeny a zesíleny stejnými druhy záření čtyř zvířat a živoucím Světlem z Parsifala stále udržovány v tryskajícím a vracejícím se pohybu, řízeném chtěním prastvořených.
+Snad si budete moci ve své mysli představiti takový děj, který, vyjádřeno pozemskými slovy, je pravdě nejblíž!
+Snažte se to v základě pochopiti a zapamatujte si, jak jsem to formoval v pozemská slova. Nedělejte snad znova ve svém myšlení skoky a neptejte se, kde zůstalo ženství, které podle mých dřívějších přednášek má být vždycky o půl stupně výše! Nehloubejte při tom, kde je Maria a Irmingard, které přece nemohou státi níže než prastvoření! Ani zde není žádné mezery. Vše přesně zapadá do druhého.
+Čtyři jmenovaní prastvoření jsou prostě hlavními //sloupy// stavby stvoření a //od nich// vychází pak dolů nebo do dalších vzdáleností vše, jak jsem vám to již dříve vysvětloval. Tito čtyři nesou v sobě spojeny všechny síly stvoření, zatímco ostatní jsou jen //pomocníky.//
+Ukazuji vám jen //přímou// linii shora dolů, vedoucí k vám, vyvinutým lidským duchům. Přitom ponechávám všechna odvětví nedotčena a nejmenuji je, tak jako na příklad Lohengrina, protože on není //východiskem// žádného záření, které by ve stvoření působilo nějakým rozhodujícím tvořivým vlivem. Později se k tomu jistě vrátím. Nejprve ukazuji vám opěrné //body// ve stavbě stvoření!
+Maria při tom všem vůbec nepřijde v úvahu, ani Irmingard. Přicházejí sice shůry, jsouce ve stvoření //zakotveny,// avšak //nejsou// s ním pevně spojeny. V tom je opět veliký rozdíl. Přes svá zakotvení nejsou na stvoření připoutány, nýbrž jsou naprosto oproštěny od stvoření a všech jeho proudů. Proudy stvoření mohou sice v jejich zakotvení až //k nim,// takže jsou jasně viditelny, ale nemohou vniknout //do// nich, protože k tomu chybí potřebné //spojení.//
+Maria a Irmingard působí, aniž by mohlo býti na ně zpět působeno! Pomáhají a povznášejí, posilují, očisťují, léčí nebo také odmítají, ale //nespojují se// svým zářením se stvořením. Dbejte toho!
+Maria přišla přece z //bezbytostného// jako část Božské lásky, která jest Ježíšem a jako část Imanuele k svatému spojení. Nemá proto s ženstvím jako //taková// nic společného, nýbrž stojí jako láska Boží před //celým lidstvem!//
+Ženství ve stvoření jako takové má co činit jen s //Irmingard// a tato sestoupila k hradu Grálu v prastvoření z Boží úrovně a vstoupila tam do čistě duchovní nádoby, která pro ni byla již připravena.
+Není nutno říkati, že i do ní byla vložena jiskra bezbytostnosti, aby Imanuel mohl v celém stvoření působiti jako //trojice.// Trojice bezbytostnosti Imanuelovy ve stvoření jest: Parsifal-Maria-Irmingard, tedy spravedlnost, láska a čistota.
+Imanuel, jako Syn Boží, působí tedy ve své bezbytostnosti v posledním, nejsvětějším naplnění nyní na věky ve stvoření současně v Parsifalu, Marii a Irmingard, přesto, že zatím zůstává trojjediností Boží jako svatá Vůle Boží.
+To je opět nový čin lásky, který Bůh ku pomoci a silnější ochraně //lidstva// učinil. K ochraně toho lidstva, které má přestát soud, aby už nikdy stvoření nemohlo býti poškozováno slabostí lidských duchů.
+Nepleťte se proto nepotřebnými myšlenkami. Mluvím nyní //jen// o prastvoření z Parsifala! K tomu nepatří Maria ani Irmingard, které tam //působí// tak jako Parsifal ve svém druhu. --
+Za čtyřmi prastvořenými sloupy nachází se druhý kruh, který je poněkud více vzdálen, řekněme pozemsky myšleno o půl stupně dále. Tento druhý kruh nebo úroveň je naplněn činností tří //ženských// prastvořených: //Johany, Celly, Josephy.//
+Nepředstavujte si však, že tyto prastvořené stojí tu prostě v kruhu. Každá rozvíjí činnost zvláštního druhu ve velkých zahradách nebo úrovních, které z nich vznikají a kolem nich se rozkládají.
+V těchto úrovních je mnoho pomocných bytostí a obyvatelů prastvoření, kteří jsou vždy činni a seřazeni kolem určité ženské nebo mužské vedoucí osobnosti.
+Tak následuje první čtyři prastvořené veliký zástup rytířů a ženské prastvořené veliký počet ženských pomocnic.
+Není třeba, abychom se při tom zdržovali, jinak by se obraz, který vám chci dát, rozběhl do nepřehledných a pro vás nepochopitelných dálek.
+Chci dnes jen zběžně naznačiti, jakého druhu jest činnost tří ženských prastvořených, vyzařující do celého stvoření.
+Pro každou z nich je to působení zvláštní a přece všechna činnost těchto tří zasahuje //tak// do sebe, že se může jeviti jako celek. Hranice mezi nimi lze sotva poznati. Jejich působení je //čistě ženské// a ony jsou jeho ideálním ztělesněním.
+//Nejprve Johana:// Její činnost nelze obsáhnout určitými //slovy,// protože by byl její význam ihned zmenšen, proto řeknu jen krátce, že se týká //domova!// Harmonicky a přitažlivě vytváří domov. Je nutno však chápati domov ve //vyšším// slova smyslu, ne snad jako malé obydlí pozemského člověka!
+I toto obydlí je v tomto pojmu obsaženo, protože působí ve velkém tak jako v malém, ano až do toho nejmenšího, ale zde se jedná o //věc samotnou,// ne snad o její malý kousíček.
+K tomu patří například také cit blaženého spojení se zemí, tvořící naši vlast, cit, který může vyšlehnout v opravdové nadšení celého národa, když se nějaký nepřítel snaží ji poškoditi.
+Mohl bych uvésti tisíceré věci a přece byste v nich nepoznali opravdovou velikost působení Johany. Její působení jest pevně vryto do každého lidského ducha jako svatý odkaz, který je s to ho vysoko povznésti a dáti mu pevnou oporu. A tento odkaz jest v prvé řadě dán //ženství;// v něm proto spočívá osud celého národa.
+Působení //Celly// jest stejně něžného druhu. Pěstuje pečlivě v duchovnu tichou úctu před nastávajícím mateřstvím! Se vší nedotknutelností a vznešeností, která v tom spočívá! Její působení je vysokého druhu, úctyplně plaché a uplatňuje se svou blízkostí u všech čistých duchů!
+//Josepha// klade k //tomu// základy: učí dbáti //schrán,// tedy těl, jako z Boží milosti svěřených statků, a přiměřenému zacházení s nimi. Přirozeně nejen pozemských těl, nýbrž //všech// schrán ve stvoření, které jsou přece vždy dány v prvé řadě jen k podpoře vývoje duchovního nebo bytostného jádra. Jako takové mají být vždy udržovány v čistotě!
+I nemocné schrány přispívají k vývoji //takového// jádra, které by ve zdravé schráně snad nemohlo dost rychle procitnouti.
+Činnost Josephy má stejnou cenu, jako činnost obou ostatních. Na cestách všech poutí ve stvoření je také stejně //důležitá.// Jsou to základní podmínky normálního, Bohem chtěného dozrávání všech tvorů ve stvořeních. Toto působení prostupuje vše jako nejjemnější nitky a jeví se svou činností ve zcela různých formách. Jsou v neustálém pohybu. Nevýslovné, nezformovatelné. Tlačí a ženou, mohou však být //správně// pochopeny jen citem a takto uskutečněny stát se požehnáním.
+Schopnost cítění je však zasypána nadvládou rozumu. Tím byla prorvána propast mezi všemi těmi, kteří v prastvoření podle vůle Boží slouží a tkají. Tím byla také vynucena násilím porucha v potřebném běhu celého stvoření.
+Zářivá činnost tří prastvořených, Johany, Celly a Josephy, je //společným,// velkým, základním tvořením, které zasahuje do sebe a přece zůstává rozděleno.
+Vykročme nyní ještě o půl stupně dál, což ovšem znamená ve skutečnosti vzdálenosti, které jsou mimo vaši představivost. Tam najdeme opět jednu prastvořenou: //Vasithu.//
+Vasitha jest strážkyní brány při východu nejvyšší a nejčistší části prastvoření, na jehož vrcholu v zářivé vznešenosti a míru vznáší se nádherný hrad svatého Grálu.
+Vasitha a její okolí odděluje nejvyšší část prastvoření. Ona stojí u bran a ukazuje všemu duchovnímu, které musí jít dál za nutností svého vlastního vývoje, cestu dolů, k mostu, který jako obrovská duha klene se nad hlubokými propastmi k oněm říším, které potřebovaly dalšího ochlazení a vzdálenosti od Božího Světla, aby se mohly stát vědomými k vlastnímu bytí, v němž se mají zformovati a rozvinouti v plný květ.
+Tam ve výši stojí Vasitha a dává směr kopím, zatímco její ostrý pohled proniká vše, co nebylo schopno zůstati v prvé části prastvoření a musí kolem ní kráčet dolů. Její doprovázející slovo dává všem útěchu a věrný průvod!
+Tak jdou ti, kteří se mají utvářeti jako stvoření, spolu s těmi, kteří ještě v poslední sraženině zůstanou líně ležet, aby se nejprve vydali na cestu pomalého vývoje. Jen na této dlouhé pouti mohou si uvědomit své bytí. Táhnou ven do nezměrných velikých dálek a nesou v sobě touhu po Božím Světle!
+Nakonec udělejte si krátký přehled toho, co bylo řečeno:
+Cesta záření Božského trigonu do stvoření a tím přirozeně také pro všechny lidi vede čtvercem čtyř vám dosud jen podle jména známých zvířat na stupních trůnu. Čtyři první prastvoření ve stvoření nesou toto záření zvířat v sobě. Tvoří tedy pro kroužení stvoření čtverec čistě duchovní. Poháněn a v trvalých pohybech udržován jest však kruh stvoření jen silou Světla, která živě tryská z bezbytostného jádra Parsifala.
+Vryjte si pevně v sebe tento základní obraz, abych mohl nyní jíti do šířky a přidávati obraz k obrazu a tak rozšířit vaše vědění, aniž by se váš pohled zmátl. Dokážete to, jestliže chcete!

Slovo

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku