Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

odpovedi:odpoved1

1. Dobré skutky ze ctižádosti.

Otázka:

Přednáška o „osudu“ dává podnět k otázce, jak se ve zvratném působení projevuje spravedlnost u lidí, kteří poskytují velké dary, avšak nečiní tak z citu, nýbrž konají dobročinnost jen z „módy“, aby tak získali vážnost.

Odpověď:

Postup lze snadno přehlédnouti. Probíhá přesně podle zákonů. Okolí každého člověka je proniknuto způsobem jeho skutečného cítění. Tvoří tedy kolem něho stejnorodou jemnohmotnou vrstvu. Sebeklamy se při těchto dějích samy vylučují, protože nejsou schopny života. Jestliže tedy člověk v sobě poctivě vypěstoval dobré cítění, pak bude i vrstva jej obklopující, stejného druhu. Vracející se nepříznivá zvratná působení z dřívějška jsou touto, proti nim stojící vrstvou zadržena a odvedena nebo vstřebána a rozložena dříve, než mohla zasáhnout člověka samotného. Tím jsou zcela odstraněna nebo alespoň značně zeslabena, takže se tím člověku pro jeho vážné dobré chtění dostalo odpuštění toho, co dřív udělal zlého.

Obráceně je to však u těch, kteří svými dary způsobili skutečné dobro, avšak vykonali to s úmyslem, aby sami při tom získali, i když třeba jen to, aby se o nich mluvilo, tedy z ješitnosti, nebo to učinili, aby získali vážnost a jméno, tedy ze ctižádosti.

Zákon zpětného působení se při tom naplní bezpodmínečně v každém ohledu. Z místa, kde jeho dar přinesl požehnání, proudí na dárce v každém případě zpět dobro a to stejného druhu, co dobrého způsobilo. Nitro a tudíž okolí dárcovo je však prosáklé egoismem, snahou po vlastním prospěchu, nebo jiným zlem. Dobro, proudící zpět, zasáhne nejdříve tuto vrstvu a jest jí rovněž zadrženo, odvedeno, vstřebáno a rozloženo, takže člověk sám nemůže nic obdržet z tohoto dobrého zvratného působení, nebo obdrží jen velmi zeslabenou část.

Jenom na síle vnitřního cítění dotyčného člověka záleží, zda dobro, proudící zpět, bude zcela odvedeno, nebo jak dalece bude zeslabeno, dříve, než člověka vnitřně dosáhne a tak dospěje k vlastnímu účinku. Je-li toto cítění silně proniknuto zlem, je člověk sám vinen, když dobro, které je mu prostřednictvím zvratného působení určeno, k němu nemůže. Je-li zlo méně silné, pronikne však přece část dobra až k němu. Tím pak se mu dostane přesného podílu své vlastní vnitřní hodnoty. Ne více a ne méně. Přijde to až těsně k němu a může se to tak projeviti zcela dobře v jeho okolí, ve vnějších pozemských věcech, které jsou pomíjející. Jeho samotného se to však nemůže dotknouti, aby tím získal věčné hodnoty, které mají skutečnou cenu.

Rozdíl jest již v tom: jestliže dotyčný daruje z citu, jenom proto, aby pomohl, navazuje se při tom ihned vlákno, které vychází od něho a směřuje tam, kde jeho pomocí vznikne požehnání. Toto vlákno tvoří přímou cestu k němu zpět. Tím je působení mnohem přímější a soustředěnější. Jestliže však jeho cit není při dávání stejným způsobem účasten, pak chybí toto vlákno od něho vycházející jako spojení s místem, kde jeho dar působí, protože vedl k stejnorodosti cítění. Dobré zvratné působení ani nemůže k němu dospěti tak soustředěně.

I zde spolupůsobí ještě mnoho jiných vedlejších okolností. Šířiti se o nich, mohlo by obraz jen zmásti, přesto, že všechny přispívají k tomu, aby způsob spravedlnosti, uplatňující se ve zvratném působení, byl vyvážen do nejjemnějších odstínů. Není ani pomyšlení na to, že by v jakémkoliv dění mohlo dojíti i k  jedinému atomu nespravedlnosti. Tato možnost je zcela vyloučena následkem podivuhodného spolupůsobení moudrých zákonů Stvořitele, takže každému se dostává toho, co mu patří až do nejmenších podrobností. Nesmí však při tom být zapomenuto, že se z toho všeho jen zřídka mnoho odehrává v krátkém pozemském životě. Bývají to jen zlomky. Celé dění se rozděluje na celé bytí.

odpovedi/odpoved1.txt · Poslední úprava: 26.10.2014 21:29 autor: Marek Ištvánek