Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

odpovedi:odpoved59

59. Trestá Bůh?

Otázka:

Proč trestá Bůh někdy tak tvrdě?

Odpověď:

Bůh vůbec netrestá! Také nehrozí, ani nevábí. To všechno jsou falešné lidské názory. Také desatero přikázání, jež bylo dáno prostřednictvím Mojžíše, jsou pouze ukazovatelé cesty k tomu, jak může člověk dosáhnout šťastného života. Tresty vyhlašuje jen člověk ve svém společenském řádu. Ovšem tak jako ve všem, co vymyslel, vyhlašuje to falešným způsobem, nedokonale, s ještě mnohem nedokonalejším výkonem. Slovo trest vymyslil vůbec jen člověk sám ze sebe ve svém omezeném pochopení.

Vezměme k lepšímu pochopení příklad dosti pozemského druhu: Nějaký obchodník vstoupil do společnosti s jiným. Jeho přítel jest prozíravější a má lepší znalost lidí. Když byl tázán obchodníkem na příčinu rozličných obchodních obtíží, varoval ho tento přítel a dal mu radu, aby pokud možno nejrychleji rozvázal toto obchodní společenství, poněvadž jeho společník má špatné úmysly a bezohledně chce jít za svým prospěchem ke škodě obchodníka. Přítel řekl obchodníkovi krátce a jasně, že utrpí velké ztráty, jestli neuposlechne jeho rady. Obchodník však nenásledoval této rady, poněvadž nemohl ještě poznat žádných známek pro pravdivost obav přítelových.

Teprve o několik roků později se výstrahy tohoto přítele splnili. Obchodník utrpěl veliké ztráty vinou svého společníka, který mohl neobyčejně obratným způsobem provésti předem promyšlený plán ke škodě svého společníka. Obchodník nazýval to nyní trestem za to, že neuposlechl výstrah svého přítele a snažil se to pochopit jako trest.

Tak se staví lidé vůči Světlu. Odtud jim přichází mnoho výstrah v pravý čas, jejichž následováním by se mohli uvarovat mnohého zla. Když je však stihne zlo, které si sami zavinili a jež se muselo projevit tím, že nechtěli slyšet nebo uposlechnout, domnívají se, že je to trest Boží. Domnívají se, že jsou kdož ví jak velicí, když tento „trest“ trpělivě snáší a očekávají za to od Boha zvláštní odměnu, i když je to jen v pocitu vnitřního povznesení za to, že jsou hodní. To všechno je sebeklam a lež. Neboť Bůh je tím netrestá, nýbrž oni sami si ve své tvrdošíjnosti vytvořili toto zlo. Ze Světla může být pozorováno, když nějaký člověk nebo celé lidstvo nastoupí na falešnou cestu, která bezpodmínečně musí vésti ke zcela určitému cíli. Tento konec, který člověk mnohdy nemůže vidět nebo spíše vidět nechce, jest ze Světla přesně poznáván. Člověk nebo lidstvo jsou varováni. Nenásleduje-li uposlechnutí a lidé jdou tvrdošíjně svou cestou dále, pak jest přirozeno, že v určité době musí přijít k tomu konci. Tento konec není však přivoděn ze Světla jako trest, nýbrž byl dán již zvolením cesty a Světlo se jen namáhalo, aby lidstvo od toho odvrátilo a přivedlo ho na jinou dráhu, která by zlý konec obešla a přivedla konec radostný.

Bůh tedy netrestá, nýbrž člověk to vše způsobuje sám, nechce-li se nechat varovat. Proto jest velikým rouháním říkat: „Bože, jak tvrdě trestáš!“ Také jest falešná žaloba: „Jak může Bůh něco takového připustit!“

odpovedi/odpoved59.txt · Poslední úprava: 27.10.2014 12:45 autor: Marek Ištvánek