Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

odpovedi:odpoved71

71. Vyhnání z ráje.

Otázka:

Jak došlo vlastně k vyhnání z Ráje?

Odpověď:

Před zodpověděním této otázky musím položit protiotázku: Týká se otázka děje přirozeného vývoje stvoření, nebo děje spojeného s „pádem do hříchu“? Neboť to jsou dvě zcela rozdílné věci, které spolu vůbec nesouvisí.

K vůli jednoduchosti chci zodpovědět obojí. Všimněme si nejdříve děje vývoje stvoření. Při tom se jedná o východisko nevědomých zárodků lidských duchů od hranice tak zvaného ráje. Zárodky odtud vycházejí, aby se tam po plném uvědomění opět navrátily.

To je zcela přirozený děj, který je výstižněji nazýván jako „vypuzení“. Ještě zřetelněji to vyjadřuje slovo „odražení“.

Při trvalém vývoji stvoření je to odchod nevědomých duchovních zárodků, samočinné jejich uvolňování se z oblasti duchovní sraženiny, která sousedí s Rájem. Děje se tak nutkáním po uvědomění a znamená to začátek putování hmotnostmi za účelem vývoje k uvědomění.

To však není trestem, nýbrž milostí. O tom jsem již obšírněji pojednal ve svém Poselství, protože to patří k vědění o stvoření.

Avšak trest, který následoval po pádu do hříchu, byl dějem pro sebe, který se tak jako všechno odehrál zcela přirozeně a postihl vyvinuté již lidské duchy.

Pád do hříchu se udál na Zemi a je spojen s procitnutím rozumu, který měl býti dán člověku prostřednictvím Lucifera k jeho povznesení ve hmotnosti. Nebyl mu však dán proto, aby se člověk před tímto rozumem skláněl tak, že jej povýšil na to nejvyšší. Člověk chtěl jeho pomocí panovat a tím se stal jeho otrokem, místo aby jej učinil jemně broušeným nástrojem pro svou pouť hmotnostmi. Měl jím v díku ke Stvořiteli v lásce všechno hrubohmotné zušlechťovat a pozvedat.

Protože je rozum připoutaný k zemi a vždy jím zůstane, lidský duch se jím spoutal a tím podvázal jakékoliv spojení se světlými výšinami, se svým vlastním domovem.

Zbavil se tak spojení se Světlem, pro něho tak nutného a odřízl si tím návrat do svého domova. Jakmile člověk dosadil rozum na to nejvyšší, projevil se jako pytel nahoře zavázaný, protože si tak uzavřel výhled vzhůru.

Neboť rozum, jako produkt pozemského mozku může rozumět jenom všemu tomu, co stejně jako on patří k hrubohmotnosti, z ní vychází a je s ní pevně spjat.

Je přirozené, že odmítá to, co nenáleží k této hmotnosti, nebo stojí vůči těmto věcem bez porozumění, což je totéž jako neschopnost uznání.

Toto odpadnutí ode všeho vyššího, nehmotného, znamená odříznutí od Ráje. To je jistě každému myslícímu člověku snadno pochopitelné. Při této události byl člověk na Zemi, nikoliv v ráji, od něhož se odloučil.

Ani výrok: „V potu tváře své chléb jísti budeš“, není těžko pochopitelný. Ve skutečnosti nebyla tato slova vyřčena, to nebylo nutné, protože to přirozený následek samočinně přinesl.

Jakmile se člověk nadvládou rozumu odřízl od Ráje, nacházejícího se v duchovní říši a ode všeho vyššího, mimohmotného, protože to nemohl pochopit a proto o tom ani nemohl vědět, muselo se všechno jeho myšlení a konání zaměřit jen na to, co je pozemsky vázané, jak to odpovídá rozumu. Tím vzniklo úsilí jen po těchto o sobě nízkých věcech! Pohled pozemského člověka se odvrátil od vyšších věcí a upřel se jenom na Zemi a pozemské potřeby, pro něž vyčerpal všechnu svou sílu. Proto mu nezbylo nic jiného, než aby v potu své tváře a v  boji se svými spolulidmi zápasil o denní chléb.

V tom spočíval trest, který však samočinně vyplynul z toho, že se odvrátil od Boha a jeho světlých výšin a upnul se k hrubé hmotnosti, které musel namáhavě odnímat to, oč se snažila jeho mysl.

Samočinné a samozřejmé dění bylo obrazně znázorněno v pádu do hříchu a vyhnání z Ráje, které nebylo ničím jiným, než svévolným odloučením se od duchovního Ráje.

Svádění nenastalo v Ráji, nýbrž na Zemi; neboť do ráje by had nikdy nemohl přijít, nehledě k tomu, že duchové žijící v ráji by vůbec nemohli být takovým způsobem sváděni, protože se zachvívají a působí jen v citu!

Tam nepotřebují rozum, náležející jen ke hmotnosti, kterému platilo svádění.

odpovedi/odpoved71.txt · Poslední úprava: 27.10.2014 15:17 autor: Marek Ištvánek