Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


poselstvi:prednaska69

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Poslední revize Both sides next revision
poselstvi:prednaska69 [09.10.2014 15:24]
Marek Ištvánek vytvořeno
poselstvi:prednaska69 [16.11.2014 12:08]
Marek Ištvánek
Řádek 78: Řádek 78:
 //Každé// lidské citové chtění působí //jako klíč// k pokladnici a najde styk s touto vznešenou silou. Dobrá vůle právě tak, jako zlá vůle. Obojí se touto „silou“ posiluje a oživuje, protože ona ihned přistupuje na citové chtění lidského ducha. A //jen// na toto a na nic jiného. //Způsob// chtění udává člověk, to jest jen v jeho ruce. Síla nepřivodí ani dobré, ani zlé, protože ona jest prostě „síla“ a oživuje to, co člověk chtěl. //Každé// lidské citové chtění působí //jako klíč// k pokladnici a najde styk s touto vznešenou silou. Dobrá vůle právě tak, jako zlá vůle. Obojí se touto „silou“ posiluje a oživuje, protože ona ihned přistupuje na citové chtění lidského ducha. A //jen// na toto a na nic jiného. //Způsob// chtění udává člověk, to jest jen v jeho ruce. Síla nepřivodí ani dobré, ani zlé, protože ona jest prostě „síla“ a oživuje to, co člověk chtěl.
  
-Při tom však jest důležito věděti, že člověk nechová tuto oživující sílu v  sobě samém, //nýbrž má k ní jen klíč// ve //s////​chopnosti ​svých citů.// Jest tedy správcem této tvůrčí formující síly, která pracuje podle jeho chtění. Z toho důvodu jest mu klásti účty ze správcovské činnosti, kterou vykonává každou hodinou. Ale bezděčně zahrává si při tom s ohněm jako nevědomé dítě a jako takové natropí proto mnoho škody. Nemá však býti nevědomým! To jest //jeho// chyba! Všichni proroci a konečně i Syn Boží vynasnažili se v učení a v podobenstvích podati vysvětlení o této věci. Ukazovali cestu, kterou lidé mají jíti a //jak// musí cítit, myslet a jednat, aby šli //​správně!//​+Při tom však jest důležito věděti, že člověk nechová tuto oživující sílu v  sobě samém, //nýbrž má k ní jen klíč// ve //schopnosti ​svých citů.// Jest tedy správcem této tvůrčí formující síly, která pracuje podle jeho chtění. Z toho důvodu jest mu klásti účty ze správcovské činnosti, kterou vykonává každou hodinou. Ale bezděčně zahrává si při tom s ohněm jako nevědomé dítě a jako takové natropí proto mnoho škody. Nemá však býti nevědomým! To jest //jeho// chyba! Všichni proroci a konečně i Syn Boží vynasnažili se v učení a v podobenstvích podati vysvětlení o této věci. Ukazovali cestu, kterou lidé mají jíti a //jak// musí cítit, myslet a jednat, aby šli //​správně!//​
  
 Bylo to však nadarmo. Lidé hráli si dále s touto obrovskou, jim svěřenou mocí, jen podle //​vlastního//​ dobrozdání,​ aniž dbali výstrah a rad ze Světla. Tak přivodí na konec zhroucení, zničení své práce i sebe samých, neboť tato síla pracuje zcela neutrálně,​ posiluje dobré, jako zlé chtění každého lidského ducha, ale rozbíjí tím také bez váhání vůz i řidiče zcela chladnokrevně v trosky, jako se to stává u špatně řízených motorových vozidel. Obraz jest konečně jistě dosti jasný. Cítěním a myšlením řídí lidé osudy celého pozdějšího stvoření právě tak, jako své vlastní osudy a nevědí o tom. Podporují rozkvět nebo odumírání,​ mohou dosáhnouti výstavby nejdokonalejší harmonie, nebo i ten divoký zmatek, který jest //dnes!// Místo aby rozumně stavěli, plýtvají zbytečně časem i silami v tak mnohých marných nicotnostech. Rozumní jmenují to trestem a soudem, což jest v jistém smyslu správné. Byli to však přece lidé //sami,// kteří vynutili to vše, co se dnes děje. Bylo to však nadarmo. Lidé hráli si dále s touto obrovskou, jim svěřenou mocí, jen podle //​vlastního//​ dobrozdání,​ aniž dbali výstrah a rad ze Světla. Tak přivodí na konec zhroucení, zničení své práce i sebe samých, neboť tato síla pracuje zcela neutrálně,​ posiluje dobré, jako zlé chtění každého lidského ducha, ale rozbíjí tím také bez váhání vůz i řidiče zcela chladnokrevně v trosky, jako se to stává u špatně řízených motorových vozidel. Obraz jest konečně jistě dosti jasný. Cítěním a myšlením řídí lidé osudy celého pozdějšího stvoření právě tak, jako své vlastní osudy a nevědí o tom. Podporují rozkvět nebo odumírání,​ mohou dosáhnouti výstavby nejdokonalejší harmonie, nebo i ten divoký zmatek, který jest //dnes!// Místo aby rozumně stavěli, plýtvají zbytečně časem i silami v tak mnohých marných nicotnostech. Rozumní jmenují to trestem a soudem, což jest v jistém smyslu správné. Byli to však přece lidé //sami,// kteří vynutili to vše, co se dnes děje.
poselstvi/prednaska69.txt · Poslední úprava: 24.10.2015 11:35 autor: Marek Ištvánek