Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


sbornik1:prednaska15

15. Velikonoce 1932.

Doznělo Hosana a také „ukřižuj, ukřižuj ho“ již nebylo slyšet! Těžce dolehla bolest světa na Jerusalem.

Úsvit velikonočního pondělí už nastal. Věrní Syna Božího věděli, že On žije! Ukázal se jim, aby tomu mohli uvěřit. Svým úlekem a údivem nad touto skutečností přece jen dokázali, že Synu Božímu a jeho slovům dříve nerozuměli. Jinak by jim bylo muselo být všechno samozřejmým. Kristus byl nucen se jim ukázat, jinak by bývalo jeho učení úplně zbytečné, vždyť sami učedníci by nebyli uvěřili! Neboť jejich pochybnosti byly veliké!

S radostí mohu říci, že mezi vámi, vyvolení, je několik, kteří jsou dnes silnější ve víře, než byli kdysi učedníci, a že to již mohli dokázat. Proto k vám může přijít požehnání Boží!

Po tři roky byly tehdy učedníci Kristovi neustále po jeho boku, pak začalo pro ně vlastní působení. Tři roky jste také vy u mne, když začíná váš pozemský úkol! Vy jste však tentokrát silněji vyzbrojeni, neboť vaše působení bude od vás vyžadovat daleko víc!

V samotném vašem kruhu se zrodili vaši pomocníci, kteří svým viděním zvěstují o velikosti dění, které smíte spoluprožívat, v němž máte také spolupůsobit!

To, že někteří z vás smějí být vidoucími je srovnatelné s děním, kdy se Syn Boží ukázal po ukřižování svým věrným. Tentokrát vám však bude dáno víc, neboť dar vidění má trvat mezi vámi po dobu vašeho působení na zemi. Kruh vyvolených bude mít v těchto vidoucích oči a uši pro světy jemnohmotné, bytostné i duchovní, protože velká část učedníků a apoštolů nemůže pro své působení potřebovat, aby sami viděli. Překáželo by jim to a brzdilo by je to v jejich splňování.

Vidoucí se vyvinuli tak, aby posilovali vaše působení, oni jsou vašimi oporami, vašimi sloupy, které vám později budou moci ukázat všechny důsledky vašeho jednání. Tak budete moci neustále pozorovat, jak působíte na lidi až do jemnohmotnosti, budete se moci na tom neustále učit a budete také musit sílit v přesvědčení o tom, co ještě sami nemůžete vidět.

Tak dojde ke společnému působení, které vás upevní ve víře, v přesvědčení a v působení na všechny časy.

Samozřejmě se nesmíte ptát vidoucích ani z malé zvědavosti, ani z osobního zájmu, ba ani nesmíte dát k tomu podnět kvůli sobě. Co bude nutné, aby vám bylo řečeno, bude řečeno samo od sebe a také jenom to vidoucí poznají! Budete-li se přesto ptát, uškodíte sami sobě a také vidoucím, neboť ti odbočí se své cesty, aby splnili vaše přání, a tím budou jednat proti zákonu, který jim dal takové vidění. Šli by pak chybným způsobem a zřítili by se. Nikdy nezapomeňte, že veškeré vidění nezávisí na vás, že vy v tom nemůžete jednat, jak vy chcete, nýbrž že je to řízeno k tomu určenými vysokými vůdci, kteří vám vidění nabízejí! Vy nejste dávajícími, nýbrž jen vykonávajícími v hrubé hmotnosti na zemi. Vám je dáváno, co je chtěno z Grálu. Budete-li požadovat ve svých přáních víc, bude to muset přinést jen zmatek nebo vám to bude úplně vzato.

Jděte však jen klidně kupředu! V hodině splnění dojde ke správnému zachvívání v kruhu, který tvoříte, pokud nebudete mezi sebou hovořit o svém povolání, pokud si nenecháte snad radit nebo se nebudete dokonce jeden druhého ptát na jeho mínění a radu!

Jste věnec z květin! Z nich každá jednotlivá má zcela určitou formu a barvu, vydává jiné vůně. Navzájem si nikdy nic nemůžete dát a přesto tvoříte dohromady celek! Nevědomky podporujete pak jeden druhého. Jakmile stojíte správně jako jednotlivci, působíte správně jako celek.

Vychvívá a vyznívá to pak mezi pozemské lidi v barvách, které nesete, a jeden každý barevný tón přichází na ta místa, kde je potřebný, aby tam vylepšoval a budoval způsobem, který je mu vlastní!

Kolem mne je mnoho kruhů v neustálém vlny vytvářejícím pohybu, to znamená, že jsou v trvalé činnosti. Jeden každý kruh se skládá z vyvolených, ze silných pomocníků. Nejprve je to kruh prastvořených, pak následuje kruh z říše duchovna pro všech sedm světových obcí, pak se připojuje kruh z veškerého bytostného a nakonec jste to vy, z této hrubohmotnosti pro pozemské lidi tady.

Vyzařování, které vychází ze mne a z Trigonu, každé mé chtění, každé slovo je ihned uchopeno kruhy a jimi je předáváno do světů jejich stejnorodosti, bezprostředně! Tak máte i vy nyní dávat dál pozemským lidem nezkaleno, nezkomoleno, aby i zde nyní každé chtění z Božského bylo ihned proměněno ve skutečnost.

Nuže – nyní stojíte těsně před touto hodinou, která přináší splňování pro vás. Tak má nastat velikonoční pondělí pro celé lidstvo poté, co si bude muset prožít svou dobu utrpení a ukřižování, do níž nyní vstupuje. Blaze těm, kteří pak opět budou moci vstát z mrtvých! Jen těm máte pomáhat pro nový život, máte je probouzet k novému bytí, které jim vykvete!

Máte se stát strážci a ochránci, aby mezi nimi nevznikl nový jed. Máte být v zahradě svého Pána věrnými zahradníky, kteří rychle zničí všechno znovu rostoucí býlí lidských myšlenek, aby nebyla krása ještě někdy rušena tak, jak se to dělo v minulých tisíciletích.

Radujte se, vy, kteří jste k tomu povoláni, kteří jste byli vyvoleni! Jen týdny vás již dělí od činnosti, kterou jste pověřeni, která je pro vás nutnou stravou!

Zaměřte proto své myšlenky na velikonoční pondělí těchto pozemských lidí, jestliže se ocitnete v nebezpečí, že budete téměř umačkáni vážností přicházející doby. Neboť pro lidstvo nadchází nyní opravdový týden utrpení, v němž musí každopádně odčinit svou vinu, kterou si na sebe naložilo v celém dosavadním bytí. Nebude to období jen jednoho pozemského týdne, nýbrž bude trvat měsíce! Bez přerušení! Až dojde k dokonalému očistění a vyčištění od všeho falešného, temného, od veškeré viny!

Potom budou smět opět vstát z mrtvých takoví lidé, kteří mohli být očistěni, zatímco všichni ostatní budou se svou špínou v hrozném očistném dění rozmačkáni, neboť pro ně nebude možné vydržet tak dlouho, až by jejich oděv zbělel opět jako sníh. Zahynou přitom. Špína je v něm příliš zažrána, nepouští a stáhne nositele špinavého šatu mezi mlýnské kameny Boží spravedlnosti, které se při svém spuštění dostávají do stále rychlejšího pohybu.

Také vy budete muset prožít dobu utrpení lidstva. Neprojde kolem, aniž zanechá na vás stopu! Vy však máte vědomě projít touto těžkou dobou, v prožívání se máte učit pro úkol, který stojí před vámi! Nepromeškejte ani jedinou minutu! Žijte ji s lidstvem v sobě samých. Nestůjte stranou, neboť potřebujete toto prožívání, jinak nemůžete dozrát. Nezatvrďte se k cizí bídě a cizímu utrpení v mylném domnění, že smíte stát stranou! Znamenalo by to pro vás totéž jako odsouzení k nutnému zániku. Neboť vy máte prožívat!

Nebudete-li schopni dobrovolně a poctivě prožívat utrpení s jinými, pak ono sestoupí bezpodmínečně k vám samým, abyste nepromeškali nutné prožívání, kterým je podmíněna vaše zralost! Nezapomeňte na to! Má to pro vás velkou cenu! Nepovažujte se za lepší než jste! Taková myšlenka by se musela pro vás stát hrozivou. Kdo stojíš, hleď, abys neupadl! Tomuto nebezpečí jste vystaveni nejvíce. Přichází k vám bez varování a srazí vás takovým způsobem, že stěží budete schopni po tom pádu ještě vstát.

Nemyslete si, že je tak snadné obstát v ústraní před věcnou spravedlností Boží! Pojmu nesmírné vážnosti tohoto slova jste ještě velice vzdáleni. Komu je mnoho dáno, od toho bude mnoho požadováno! Vypalte si tento výrok hluboko do svých srdcí! Volám k vám proto varovně ještě jednou: Prožívejte v utrpení bližního! Úplně se pak změníte. Prožívejte s těmi, kteří jsou vám úplně cizí! Nedopusťte, aby to dopadlo na ty, kteří jsou vám blízcí! Nebo na vás samé.

Jestliže to nepochopíte, pak je to vaše chyba, protože prožívání se nedá obejít. Bez skutečného prožívání není duchovního dozrávání! Nuťte se proto vší silou k prožívání! Vmýšlejte se do cizího neštěstí, do cizí bolesti a probuďte tím v sobě milosrdenství. Pak se ve vás probudí radostná pohotovost pomáhat tam, kde si to člověk ještě zaslouží. A jsou jich tisíce, miliony, kteří si to dnes ještě zaslouží!

Tam, kde se člověk namáhá v hluboké nouzi, často jen zcela nepatrný dar oživí vědomí, že mu Bůh pomáhá prostřednictvím člověka, jak tomu skutečně také je, jakmile se jedná o hrubohmotné. Jinak se to totiž nemůže ani na zemi dít. Pomoc Boží musí přicházet přes člověka podle zákona o stejnorodosti.

V tom, jemuž bylo takto pomoženo, probudí se v mnoha případech opět víra, důvěra ve spravedlnost Boží! Já sám jsem již zažil mnoho takových případů! Mohl jsem často spoluprožívat, jak se v lidech radostně rozzářila čistá víra v Boha.

Nezbavujte se takového štěstí, mnoho byste tím ztratili. Nehažte je však pod nohy nehodným, aby je pošlapali. Nemáte jednat bezmyšlenkovitě. Opravdové prožívání cizího neštěstí vám dovolí najít cestu, která je správná! Od těch, kteří jsou od Boha odvráceni, se vzdalte! Avšak těm, kteří Boha hledají, těm pomáhejte. Jak jen můžete! I kdyby to bylo jen laskavým slovem v pravou chvíli. Cožpak zažehnutí nové důvěry v Boha není protihodnota, která se vyrovná každému daru? Není to cena, která se nedá vyvážit všemi poklady tohoto světa?

Hluboko přitom klesá váha spravedlnosti ve prospěch toho, který byl vámi obdarován, i kdyby to byl jen jeden z nejmenších! On tím dává daleko víc, než jste mu mohli dát vy. On vrací Bohu, jemuž patří vše, od něhož i vám mohlo být nejprve všechno jen dáno. Jen dáno, abyste to využili a přehodnotili jemu ke cti!

Procitněte k pravému poznání Jeho vůle a budete blaženi již zde na zemi!

Takto připraveni smíte myslet na velikonoční pondělí, které má přinést výstavbu ve vašem činu! Neboť pak vám budou muset lidé uvěřit, mají-li věřit v Boha. Nebudou-li moci věřit těm, které posílám, tak neuvěří ani mému poslání, vy otrávíte dokonce i jejich dobré chtění věřit v Boha samého! Oloupíte je tím o cestu k důvěře v Boha!

Je to ohromná odpovědnost, kterou vám přinese velikonoční pondělí. Každé slovo, každý pohyb, každý váš pohled, každá myšlenka stojí od této chvíle již jen ve službě Bohu! Statisíce očí se budou na vás dívat, statisíce uší se vám otvírají každým okamžikem na tomto i na onom světě. Miliony o vás budou vyprávět ještě v době, kdy vy již nebudete prodlévat zde na zemi. Pak budete muset vidět, slyšet, jak o vás mluví! S každým slovem to bude pak ve vás znovu ožívat jako trvalé prožívání, podobající se trvalému soudu, který vás bude muset tlačit dolů nebo pozvedávat, podle toho, jak jste jednali a žili na zemi.

Nyní přichází doba, kdy se musíte bystře dívat kolem sebe, aby vám neuniklo nic, protože všechno musí být pro vás užitečné. Jeden každý den, který vám byl ještě darován k tomuto nezbytnému zrání, ať má pro vás desateronásobnou cenu. Není těch dnů již mnoho. I noc byste měli změnit pro sebe v den, abyste správně využili krátkého času.

Rozbijte kruh, který vás chce oddělit od vašich bližních, jste s nimi se všemi od nynějška opět úzce spojeni! Abyste se mohli stát kotvou pro ty, kteří vám věří.

Tak vkládám nyní pozemské lidstvo zčásti do vašich rukou! Veďte je ke Světlu svým myšlením, chtěním, jednáním! Dal jsem vám, co k tomu potřebujete! A jednou budu od vás lidstvo požadovat! Budete mi muset z toho složit účty, neboť jací vy budete v budoucnosti, podle toho se bude utvářet lidstvo!

Promyslete si jednou v klidu tu ohromnou odpovědnost v její plné velikosti. Odpovědnost, která nyní spočívá na vašich bedrech! K tomu musíte již přijímat citem, neboť váš mozek na to nikdy nebude stačit! Vyzbrojil jsem vás, abyste toho byli schopni, nyní působte a žijte, procitněte k životu v utrpení bližních, abyste mohli být prožhaveni pravou láskou a milosrdenstvím, jichž nesmíte postrádat při svém splňování.

Slyšte mé velikonoční volání, které vám dávám:

„Staňte se živými v sobě, neboť já přijdu brzo!“

 

Modleme se:

„Otče, prosím Tě, dej, aby o velikonočním pondělí všichni moji bojovníci, moji pomocníci byli silně vyzbrojeni Tvou silou, aby jejich čisté chtění přineslo bohaté požehnání veškerému stvoření!“

Amen.

sbornik1/prednaska15.txt · Poslední úprava: 24.10.2014 21:50 autor: Marek Ištvánek