Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


sbornik1:prednaska17

17. Letnice.

Lidé, ozdobte nyní své duše čistými rouchy, neboť máte slaviti Letnice! Kdo tak učiniti nemůže, ten bude počítán k duchovně mrtvým.

Prožijete Letnice v den Svaté Holubice!

Jako při každém novém vzniku a zrodu v trvale činné přírodě se země obléká pokaždé znovu do mladistvého hávu a dosvědčuje tím lásku svého Stvořitele a svou neúnavnou ochotu přeměniti každou milost bez váhání v čin, tak máte i vy v trvalé bdělosti a plni díku využívati požehnání stvoření k tomu, abyste uzrávali a přivedli při tom k rozkvětu všechno, co jako vzácné Boží dary dříme ve schopnostech vašich duchů.

Probuďte se všichni, kteří ještě dřímete! Tak volá k vám ustavičně radost i žal, neboť váš chvat, který vás pohání po celý pozemský život, je spánek ducha, ale nikoliv taková bdělost a ten život, který vás může povznésti ve stvoření vzhůru!

Nedostanete se ani o krok dále i při nejvyšších poctách, při veškerém bohatství a vší slávě, kterou vám pozemští lidé nabízejí, když se zapřáhnete do jejich jařma a vykonáte v něm veliké věci pro jejich dobro v domnění, že jste jim tím něco velikého také dali!

Není nic velikého v celém světě, když to současně také nevede k Bohu a když to v díku nevzniklo k jeho cti. Jedině v tom je velikost a trvání! Všechno ostatní propadlo marné pomíjejícnosti již při svém vzniku.

Lidé, vyzdobte své duše, neboť to vyžaduje doba, která ve světě nastává.

Ale očistu svého roucha musí vykonati každý sám! Nikdo jiný to nemůže za nikoho udělat a vy musíte za tím účelem vynaložit veškerou svou sílu, kterou dovedete ještě vyvinout, když vůbec chcete ještě docílit, aby všechna špína z vašeho roucha zmizela.

Není to tak lehké, jak si to lidé navykli představovat, nebo jak tomu učí církve. Jedině modlení vám tu nic nepomůže, musíte při tom také jednat. Celý váš pozemský život musí býti jediným svědectvím toho, že chcete skutečně vytvářeti jen dobro a to všemi svými schopnostmi, které vám Bůh dal!

Ve Slově Pravdy dal jsem vám prostředky k důkladné očistě. Využijte jich v horlivosti a píli!

Ulehčeno vám může býti mnohé, jestliže budete poctivě pracovat sami na sobě, ale prominuto vám nemůže býti nic! Vyprostěte se z tohoto snu o Boží lásce, která by vám libovolně odpustila vaše hříchy a provinění, jakmile o to budete žebrat, ačkoliv jste se jimi obtížili proto, že jste nedbali jeho svatých zákonů. Dejte se do práce bez váhání a pokuste se ještě zachrániti to, co se ještě dá zachrániti ve vás. Nedívejte se při tom na druhé, z nichž každý musí opět sám za sebe provésti očistu svého roucha, má-li se mu to podařit.

Není ani jediného člověka, který by s tím již byl hotov a který by se proto mohl domnívat, že by již mohl vstoupiti do Království Božího, které má nyní vzniknouti na zemi, jak je to již odedávna zaslíbeno.

Vy jste k němu již nalezli cestu a nemůžete zabloudit, jestliže se neodkloníte od Slova.

Myslete sami na sebe a na své chyby, kterým říkáte malé slabůstky, a snažte se, abyste byli připraveni pro vznešenou Slavnost Svaté Holubice! Neozdobte se za tím účelem jen do svátečního pozemského oděvu, nýbrž nechte také zazářiti roucha svých duchů nejskvělejší bělostí svého velikého chtění a touhy po Světle!

V den vznešené Slavnosti zahalí vás Prasvětlo Boží zářivým leskem svých paprsků. Snažte se, abyste ho do sebe přijali tolik, kolik budete moci. Neboť obdržíte vždy jen tolik, nakolik se mu otevřete, a nic více, i když jste tímto Prasvětlem zahaleni!

Ale na přicházející Slavnost myslete v pokoře, nikoliv s pozemskou ctižádostí nebo s toužebnou dychtivostí, abyste byli povoláni. Mnohý se snad domnívá, že povolávání se udílí libovolně a jen podle pozemského uvážení. Kdo myslí takovým způsobem, ten vůbec nezná hodnotu takového povolání.

Já při tom nikoho nevolím, nýbrž splňuji! Splňuji to, co bylo již kdysi lidským duchům na jejich prosby povoleno, jakmile některý z dřívějších prosebníků svým dobrým chtěním nalezl cestu.

Z tohoto důvodu ho volám, aby tím bylo Světlem splněno to, co jim kdysi bylo v milosti povoleno. Jak se s tím pak člověk vypořádá a co s tím podnikne, je úplně jeho věcí. Jemu je tím nejdříve poskytnuta lhůta k vývoji nebo k pádu.

Proto se také stává, že některý z povolaných může přes to všechno ještě zklamati a selhati. Mnohý malicherný člověk se však domnívá, že já musím o každém takovém selhání věděti již napřed, a že bych již vůbec neměl povolávati takové osoby, které chtějí selhat.

Jak malicherně myslíte o Světle! Pravím vám ještě jednou: splňuji! V těchto splněních je však obsažena také hnací síla pro každého jednotlivce, která mu umožňuje vystoupiti vzhůru do věčného života nebo ho donutí, aby klesl dolů do hrůzy.

Často vidím již při povolávání přicházející kolísání a také pád, ale splňuji! Tím bude pád nevěrného ještě urychlen a bude hlubší, ačkoliv byl do té doby věrně veden po celá tisíciletí a připravován pro službu, která mu byla povolena na jeho prosbu.

Jak daleko jste vzdáleni od pochopení mého jednání, když se snažíte o něm uvažovat jen pozemsky.

I kdybych vás chtěl trvale poučovat, vynalézali byste vždy nové otázky ještě dříve, než byste si osvojili to, čemu jsem vás učil a dříve, než byste se vůbec pokusili o to, abyste o tom důkladně přemýšleli a prostě hned podle toho žili!

Kdybych takovým způsobem jednal, bylo by to z mé strany jen splňování vašich přání. Bylo by to působení bez konce, ale také bez výsledku! Ale já zde chci plniti jen vůli Boží, nikoliv lidská přání!

Nebudete mi v mém jednání nikdy správně rozumět, poněvadž se nemůžete dostati ven z oněch úzkých a těsných hranic, jimž jsou podrobeni pozemští lidé. Proto se ani nepokoušejte o to, abyste mé jednání chtěli vtěsnat do ohraničeného pole vaší možnosti chápání.

Chopte se toho, co vám dávám. Ale uchopte to všechno a snažte se podle toho žít. V prožití dostane se vám pak brzy také poznání, že všechno, co jsem vám dal, je také správné.

Nepočínejte si jako hladní lidé, kteří se dychtivě stále vrhají na potravu a strhují všechno k sobě ve strachu, že by jim mohlo jinak něco ujít, ale kteří ukládají stranou všechno, co dostali, jen aby nepropásli nejbližší možnost. Tak se nikdy ani nedostanou k jídlu a ve svém chvatu stále slábnou a konečně ještě skutečně zahynou hladem.

Vezměte, co již máte a důkladně toho využijte dříve, než budete opět požadovati další! A nepočínejte si při tom jako nějací pošetilci!

Ale vedle právě vylíčených dějů, které probíhají při každém povolání, jsou ještě takoví lidští duchové, kteří kdysi ve zlém chtění zkřížili cestu Vyslanců Světla a tímto zlem je také obmysleli. Ať již se to týká někdejší osoby Abdrushinovy nebo i Nahome, Marie jakožto Kassandry nebo Ježíše – každý z těchto lidí musí se nyní na zemi sejíti se mnou k poslednímu zúčtování. Při tom je mu podle svatého Božího zákona lásky poskytnuta ještě jednou příležitost, aby mohl staré zlo odčiniti a napraviti poctivým chtěním k duchovnímu vzestupu.

Má při tom jen krátkou volbu. A jestliže se přece stane, že ho povolám, pak je také v době tohoto povolání silně proniknut tím nejlepším chtěním. Jakmile pak opět zakolísá, pak jeho pádu nikdo nezabraňuje.

Ale většina z těchto lidí je právě tak nepřátelsky zaujata jako byla tehdy. Ale tentokrát tím vyvolávají soud, který se obrátí svými účinky proti nim. Oni sami způsobují toto rozuzlení svým opětovným zlým usilováním! –

Lidé, co vy o tom všem víte! Nic! Nemůžete také ode mne očekávat, abych vám při každé jednotlivosti vysvětloval, oč se tu jedná, jen abyste tomu rozuměli! Ale ten, jehož se to týká, ví také docela přesně, co to všechno znamená a kromě toho ještě o to vždy prosí.

Buďte pokorní a děkujte Všemoudrému, Všemohoucímu, který vám dává milost, abyste prožili a přežili obrat světů, abyste pak mohli spolupůsobiti na veliké duchovní výstavbě, která bude podle vůle Boží.

Při tom nezapomínejte na jedno: že každému lidskému duchu zůstává svobodná vůle k rozhodnutí! V tom by přece nebyl žádný život ani žádná svobodná vůle, kdyby mohlo býti předvídáno, jak se lidský duch sám pro sebe rozhodne! Když to uvážíte, musíte sami přijíti na to, že by nemohlo býti vůbec ani řeči o svobodné vůli k rozhodnutí, kdyby jeho jednání dalo se již předem úplně přesně stanoviti a určiti.

Ale duchovně je možno viděti všechny možnosti a každou pravděpodobnost a vzíti je pak v pravý čas v úvahu jako předvídané.

U celého lidstva jako u celku dá se to však označiti úplně přesně. Činy a konání lidstva musí jíti po těch cestách, které jsou určeny chtěním nejsilnější části lidstva.

Ale ani v tom nemůžete mne následovat, neboť byste řekli, že nyní je to přece jiné, poněvadž lidská vůle již nevládne ve stvoření, neboť byla vyděděna.

Zajisté, ale proto ještě nebyla lidstvu odňata svobodná vůle v rozhodování. Pouze ten člověk, který se svobodně nerozhodne podle vůle Boží, bude v budoucnosti vyřazen, aby směl žíti ve stvoření, poněvadž se ukázal jako neschopný, aby mohl žíti jako sebe vědomý tvor.

To je ten rozdíl mezi minulostí a budoucností. Ale ve vlastních rukou každého člověka bylo i nadále ponecháno to, že se může sám rozhodnout v otázce života a smrti, bytí nebo nebytí. Ale trvalé kolísání a rozmýšlení jako dosud není při tom již možné.

Jedině takový člověk bude moci v říši tisíce let žíti zde na zemi, který se podřídí vůli Boží. Ale ani tomu nerozumíte. Neboť i to se děje úplně jinak, mnohem zákonitěji a přirozeněji, než vy si to představujete, když se i v tom snažíte používati pozemských pojmů. Moc Boží je větší než vy se domníváte, ale ona se ve svém působení projevuje jinak, než jak vy si to svým dětským způsobem představujete. Nikoliv snad méně mocná, ale všeobsáhlá, nutící, působící neúprosným tlakem a drtící a rozemílající pouze to, co se jí nechce podřídit nebo co se jí klade na odpor.

Je to všechno příliš veliké pro lidské pochopení.

Připravte se proto v pokoře na Slavnost. V tento den jest pro vás nebe otevřeno! Starejte se o to, aby síla, která vás zasáhne, vám přinesla požehnání a posilu.

sbornik1/prednaska17.txt · Poslední úprava: 24.10.2014 21:50 autor: Marek Ištvánek