Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


sbornik1:prednaska25

25. Vánoce 1934.

A opět jsou vánoce! Rok nádherných splnění je za námi, splnění, která jsou tak veliká, jaká země a světy nikdy nepoznaly od počátku svého trvání. Splnění za splněním proudilo ze Světla dolů, aby zakotvilo na Hoře.

V tomto roce se stalo něco mocného … a vy jste nepozorovali ve svém pozemském šatě vůbec nic, anebo jenom nemnohé z toho, protože to nebylo pozemským očím viditelné, totiž ne bezprostředně viditelné.

Kdo však dobře pozoroval, ten viděl mnohé účinky z toho na sobě a na svých bližních, jakož i na událostech ve všech zemích.

A všechno se žene vpřed, poháněno všemohoucností Boží, očista stvoření a vřadění všech tvorů do svatých zákonů Jeho vůle je nyní vynucováno.

Být bdělým je příkazem pro každého, kdo se chce spoluzachvívat ve velikém dění Světla v této době!

Avšak také vy jste splnili tento rok věrně a prodělali nejeden tvrdý boj, aniž jste si toho byli pozemsky vědomi.

Tak mnohé divoké nápory a útoky temna jste věrnou bdělostí odrazili, vítězně odrazili tak, že ani jediný z nich nemohl proniknout přes stanovené hranice.

Ano, věrnou stráž jste konali v lásce ke Světlu! A proto vám mohlo dávat také Světlo stále nové posílení. Zůstanete-li věrni, může vás učinit a učiní nepřemožitelnými!

Nikdy tu však neumdlévejte, neboť být bdělým, duchovně a také pozemsky, to je druh boje, který vedete. A bdělost vám přinese svaté vítězství! Věrnou stráží zajistíte také trvalou obranu! Vaše boje se odehrávají převážně v duchovnu a v jemnohmotnu, poslední se však již projevují na hranici pozemské hrubohmotnosti! Vy jste zvítězili, ale boje nejsou ještě ukončeny. Všechno je v trvalém pohybu a vy v tom nesmíte ochabnout ve své bdělosti, bez ustání musíte v trvalém zachvívání vašich kruhů plných síly odmrštit všechno přibližující se zlé chtění tak, aby ani jediná myšlenka z toho se nemohla proplížit přes kruhy vaší pozemské ochrany.

Odražením protivníka na hrubohmotné hranici nemohou se zlé úmysly dále zhustit. Zčásti byly tím totiž zničeny, takže nic se z toho nemůže formovat v hrubohmotný čin. A z toho zbytku se může utvořit jenom slabý stín, který nemá v sobě žádnou sílu. Takový je druh a také účel boje, který vedete trvalou bdělostí!

Mohlo by se vám to zdát snadným, avšak není tomu tak! K tomu je zapotřebí plné síly ducha, aby se mohlo bez omylů v tomto smyslu zůstat bdělým.

Chci, abyste nahlédli, jak zápas probíhá.

Vaší duchovní a také pozemskou bdělostí přemáháte totiž již zlé úmysly temna a vyhlazujete je. Vy bojujete při tom skutečně duchovně zbraněmi, které vám propůjčilo Světlo pro tento boj.

Když zůstanete denně svým citem, vyciťováním a svým myšlením trvale vědomi si vznešené úlohy, kterou jste slavnostně slíbili plnit svému Pánu, a nedáte-li se od ní odvést všední prací a denními všedními dojmy, a když nepropadnete v líné, příliš pozemsky prociťované a myšlenkové hloubání, pak je váš duch stále bdělý a na místě dnem i nocí a uzavře vstup, jakmile se začne formovat zlý úmysl a snaží se vplížit do jemné hrubohmotnosti. Není nutné, abyste toto věděli také svým denním vědomím. Jestliže jste ve věrnosti neustále starostliví a bdělí, tu jedná váš duch podle toho, aniž byste pozemsky o tom věděli.

Přitažlivost boje dává protivníkovi ihned posílení vším, co nese v sobě stejný úmysl útoku a tím vznikají z toho v daných okamžicích bitvy, které nejsou málo nebezpečné, jestliže ve své bdělosti jenom na okamžik polevíte, ano, jestliže jenom jediný z vás je tu nedbalým.

A tak burácely již mnohé bitvy, převážně v nocích, kdy pozemské tělo odpočívá a dovoluje duchu volnější pohyb.

Avšak v dobách, kdy se připravuje nové světelné dění, tu se temnoty snaží obzvlášť pronikat nepřátelsky na Horu. Proto jsou všechna splnění ze Světla na zemi doslovně doprovázena těžkými boji se vznikajícími temnotami, které chtějí dění zabránit, nebo ještě v posledním okamžiku zadržet, rušit, i kdyby to bylo jenom vzrušeními tvrdošíjného boje. Neboť vzpínající se temno ví dobře, že každým novým splněním ze Světla neustále ztrácí svou vládu a je doháněno ke svému konci, hroznému konci, který musí temnu nastat v soudu proto, že bylo od Světla odvrácené.

Proto chce tento soud zdržet a odsunout za každou cenu. Ale nic mu to nepomůže. S neúprosnou jistotou se přibližuje konec všeho zla naplněním Světla, naplněním, podobným ocelové stěně, která, jsouc podobna hodinovému stroji, stlačuje prostor, ve kterém se nalézá temno, stále víc, až nakonec všechno zcela rozdrtí.

Avšak vaše úloha, kterou máte splnit, netkví jenom v bojích, ale ona zasahuje ještě dále. Zachvívání vaší věrnosti je pláštěm, je obalem, pod jehož ochranou se může Světlo ve své čistotě postupně úzce spojovat s cizorodou hrubohmotností.

Kdyby nebylo vaší věrnosti, tu by se nemohlo Světlo ve své vznešenosti Boží ponořit tak dolů!

Potřebovalo k tomu neproměnné věrnosti pozemských lidí, stojících v této hmotnosti a působících v ní! Jenom to mohlo umožnit a dát poslední spojení.

A pokaždé, jakmile zesílená vlna Božího Světla v síle, která je stvořeným zcela nepochopitelná, vniká do mého těla jsoucího jako syrové vajíčko bez skořápky, čímž se stává tělo stonásobně citlivým nežli všechna těla, která na této zemi jsou, až se opět tělo vnese do záchvěvů a může vytvořit vyrovnání, aby v síle Světla nezaniklo.

V těchto chvílích je to zase věrnost zachvívajících se kruhů povolaných, která dává ochranu před rušivými a také tělesně bolestně se dotýkajícími úmysly a myšlenkami trabantů a nástrojů temna. Kdyby se tyto mohly přiblížit v důsledku lenosti vašich záchvěvů anebo zkalením v důsledku odchylky, tu by Božské Světlo ve své čistotě muselo opět vystoupit na místo, kde mu poskytne zachvívající se láska nejčistší věrnosti ochranu.

Z toho vidíte, jak důležitou a nevyhnutelnou je vaše oddanost věci, vždy byla a je a také zůstane, dokud budu na zemi. Bůh mne dal vám tím v důvěře do vašich rukou!

Ve vašich rukou a ve vaší věrnosti tkví však také osud celého lidstva na zemi!

Jenom ve věrnosti, kterou mně prokážete, může být pozemskému lidstvu ještě pomoženo. Je to těžká, ale přitom nádherná odpovědnost, kterou jste tím na sebe vzali, kterou větší část tohoto malého houfu vyvolených také splní.

A všichni ti, kterým chcete pomoci a kterým jenom skrze vás může být pomoženo od věčného zahynutí, ti se snaží ve své zaslepenosti vás pronásledovat, jako mne pronásledují a jako kdysi Syna Božího – Ježíše! Ale také tu bude vaše věrnost vítězem, neboť stojíme v hodině naplnění a list se obrátil.

Splněním v posledním roce síla Světla tak vzrostla v ochraně vaší věrnosti, která také vás opět a stále zřetelněji staví do Boží ochrany, že všechny nesprávné svazky a každá falešná výstavba nyní pod neposunutelným tlakem Světla násilím budou roztrhány a rozpadnou se podle svatých zákonů Boží spravedlnosti. Také v nejhrubší hmotnosti vám všem pozemsky viditelně!

Událost za událostí se budou řadit k těžkému řetězu strašlivých zklamání, která jsou však pro lidi léčivá, protože by se jinak nikdy neprobudili z bláznovství vlastního sebepřeceňování. Musí se konečně sklonit před tím, jehož milostí smí vůbec být – před Bohem!

Jak mnoho lidí potom nalezne záchranu ve všemohoucnosti Boží a bude ji smět prožívat, to závisí ve velké míře také na vás! Přijde zcela na to, jak vy se ve vašem vzorném pozemském životě ukážete potom jako nositelé mého SLOVA pozemskému lidstvu, které se bude probouzet jako z hlubokého spánku, hledajíc Boha. Neboť to je ten most poražených ke mně!

Skrze vás a ve vás naleznou mne potom ve Slově!

Buďte proto také v tomto věrni tak, jako jste byli dosud.

O Slavnosti Zářící Hvězdy obdržíte k tomu zvláštní sílu, neboť ji budete muset brzy zužitkovat.

Proto se vám dnes dávám poznat, vám, milý zástupe, ve dni, ve kterém vzpomínáme pozemského zrození Syna Božího Ježíše, vám, kteří jste k tomu povoláni, aby mne celé lidstvo skrze vás poznalo, aby nemuselo být ztraceno!

Vpalte si má slova hluboko do svých duší, rytíři, apoštolově, učedníci a nositelé zlatého kříže, aby vám nikdy nevybledla, neboť jsou to slova z věčnosti a pro věčnost promluvená! Vaší věrností mohu se dnes zemi zjeviti:


„Já jsem a zůstávám! Já, Imanuel, přicházím a udržuji, co mého Otce jest! Já třídím ducha a soudím hříchy, trestám duši a biji tělo! Jsem v Otci a současně Jeho soudící svatý meč na zemích! Otec je ve mně a přece zůstává v dáli věčné nekonečnosti! Já jsem a zůstávám věčně v Otci a působím z Něho, ze Všesvatého, Pravěčného, Jediného, neboť já i Otec jedno jsme!

Amen!“


Slova se zachvívají ve věčnosti a otevírají dnes konečně poslední soud na zemi! Mají zůstat ve vás trvale jako moje zmocnění, které je vám svaté. Jsou pro vás klíčem ke chrámu Boha a zůstanou vám stále silou a pomocí na cestách, kterými půjdete, neboť já posílám vás!


Modleme se:

„Otče! Já jsem se dal nyní svým poznat! Je tím splněno Tvé přikázání! Pomoz jim, aby se směli změnit na vahách Tvé milosti! Amen.“

sbornik1/prednaska25.txt · Poslední úprava: 24.10.2014 21:50 autor: Marek Ištvánek