Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


sbornik1:prednaska36

36. První krok.

(1937)

Dbejte, aby mé Slovo ve vás ožilo; neboť jen to vám může dáti užitek, jaký potřebujete, abyste mohli dáti svému duchu vystoupiti do světlých výšin věčných zahrad Božích.

Nic neprospěje vědět o Slově! A kdybyste i dovedli celé mé Poselství odříkávat zpaměti, větu za větou, abyste tím poučovali sebe a své bližní … nic vám to nepomůže, nebudete-li podle něj také jednat. Máte ve smyslu mého Slova myslet a podle toho zařizovati celý svůj pozemský život jako něco samozřejmého, co vám přešlo do masa a krve a co se nedá od vás odděliti. Jen pak budete moci čerpati z mého Poselství věčné hodnoty, které jsou v něm pro vás uloženy.

Podle vašich skutků vás mají poznati! Toto slovo Kristovo platí v prvé řadě všem čtenářům mého Poselství! Podle vašich skutků, to znamená ve vašem působení, tedy v myšlení a jednání vašeho všedního pozemského života! K jednání patří i mluvení, nejen činy, neboť mluvení je jednáním, jehož účinky jste dosud podceňovali. K tomu patří dokonce i myšlenky.

Lidé jsou zvyklí říkati, že na myšlenky clo neplatí. Tím chtějí naznačiti, že za myšlenky nemohou býti pozemsky voláni k odpovědnosti, protože ony stojí na stupni pro lidské ruce nedosažitelném.

Proto si často lehkomyslným způsobem hrají s myšlenkami, nebo lépe řečeno, hrají si v myšlení. To bývá často velmi nebezpečná hra v lehkověrné domněnce, že z ní mohou vyjít nedotčeni.

V tom se však mýlí, neboť i myšlenky patří k hrubohmotnosti a jen v ní mohou býti za všech okolností odčiněny. To se ovšem musí stát ještě dříve, než duch přeruší spojení s pozemským tělem, aby se mohl volně a svobodně vznésti do výšin.

Snažte se proto i své myšlenky zladiti ve smyslu mého Poselství tak, abyste chtěli jen to, co je ušlechtilé a nesestupovali v nich do nížin v domnění, že to přece nikdo nemůže vidět ani slyšet.

Myšlenky, slova i zevní činy, to všechno patří do říše hrubohmotnosti tohoto stvoření!

Myšlenky působí v jemné hrubohmotnosti, slova ve střední a vnější jednání formuje se v nejhrubší, tedy v nejhutnější hrubohmotnosti. Všechny tyto tři druhy vaší činnosti jsou hrubohmotné!

Formy těchto tří druhů jsou spolu velmi úzce spojeny a jejich účinky zasahují do sebe. Co to pro vás znamená, jak často to pronikavě zasahuje do běhu vašeho bytí, to si v prvém okamžiku nedovedete ani odhadnouti.

To neříká nic jiného, než že myšlenka svým druhem samočinně působí. Zasahuje svým vlivem i do stejnorodosti ve střední hmotnosti, kde posiluje a tím může mnohé přivésti do silnějších forem. Tyto ovšem zase působí dál, jsouce posilovány myšlením, až z nich vznikne v nejhrubší hmotnosti viditelná a účinná forma. A toto vše se děje samočinně a bezprostředně, aniž byste, jak se zdá, byli toho nějak účastni.

Je hrozné toto věděti, známe-li bezstarostnost a lehkomyslnost pozemských lidí v myšlení.

Aniž byste to věděli, jste podílníky tak mnohého činu, který byl některým z vašich bližních proveden jen proto, že se mu dostalo posily z vašeho myšlení, jak jsem vám to právě vysvětlil. Jen tak dostalo se k nejhrubšímu provedení něco, co bylo v jiném člověku skryto v klidu, s čím si jen ve svém myšlení hrál.

Tak zastavuje se mnohý pozemský člověk velmi často pln pohrdání před nějakým činem jiného člověka a hněvivě zavrhuje a odsuzuje to, na čem je však před věčnými Božími zákony spoluodpověden! A může se při tom jednati o úplně cizího člověka a o takový čin, jaký by on sám nikdy v nejhrubší hmotnosti neprovedl.

Jen se vmyslete do takových dějů. Pak teprve správně pochopíte, proč jsem k vám volal v svém Poselství:

„Udržujte krb svých myšlenek čistý, tím založíte mír a budete šťastni!“

Stanete-li se však vy sami dost silnými ve své vlastní očistě, bude i na zemi mnohem méně zločinů než dosud. Zločinů, za něž nesli spoluodpovědnost mnozí lidé, aniž by o tom věděli.

Čas a místo takových činů, za něž můžete býti spoluvinni, nehraje při tom žádnou úlohu. I kdyby se to stalo na úplně protilehlém konci země od místa, na kterém se právě zdržujete, na místech, na něž vaše noha nikdy nevkročila a o nichž jste neměli ani ponětí. Vaše myšlenkové hry mohou posíliti stejnorodost všude tam, kde ji objeví, a to je neodvislé od vzdálenosti, národnosti či země.

Tak se mohou myšlenky závisti a nenávisti po čase vrhnouti na jednotlivé lidi, skupiny nebo celé národy, v nichž najdou stejnorodost, a donutiti je k činům, jichž konečné formy jsou zcela rozdílné od těch, které vznikly teprve z vašich myšlenkových hraček.

Účinek bude pak úměrný tomu, jak bude ten, kdo čin provádí, cítiti.Tak můžete přispěti k výkonu činů, na jejichž hrůznost jste sami ve skutečnosti nikdy ani nemysleli. A přece stojíte s nimi ve spojení a část zvratného působení musí zatížiti vašeho ducha. Bude na něm viset jako závaží, až se odloučí od těla.

Ale zase právě naopak můžete mnohem silněji přispěti k míru a lidskému štěstí. Čistým, radostným myšlením můžete si získati podíl na dobrých skutcích, prováděných třeba zcela cizími lidmi.

Z toho ovšem vrací se k vám proud požehnání, aniž byste věděli odkud a proč k vám přichází.

Kdybyste mohli alespoň jedenkrát vidět, jak se nepošinutelná spravedlnost nejsvětější vůle Boží neustále naplňuje v samočinných zákonech tohoto stvoření a to i pro každou myšlenku, které dáte vzniknouti, pak byste všemi silami hleděli udržet čistotu svého myšlení!

Teprve tím se pak můžete státi takovými lidmi, jaké chce Tvůrce milostivě vésti k vědění, jež jim propůjčí věčnost a učiní z nich Jeho pomocníky ve stvoření. Jen oni jsou hodni přijímati tak vznešené milosti, jimiž je obmýšlen lidský duch, aby je, proměněné radostně vděčným dáváním, rozdával všem tvorům. Všichni tvorové mohou přijímati jen ty milosti, které člověk takto přeměnil, a jsou proto dnešním pádem lidského ducha a jeho hříšně rouhavou nedbalostí odříznuti od možnosti přijímání. Je to pro ně dvojnásob kruté, protože zažili již doby lepšího, čistěji žijícího lidstva.

Ale tím jste pro sebe na této zemi prožhavili k životu teprve jedinou větu z mého Poselství!

Ona jest pro vás také tou nejtěžší, která však všechno ostatní velmi ulehčí. Její splnění musí vyvolávat zázrak za zázrakem, které budou pozemsky viditelně, hmatatelně stát před vámi. –

Když jste se takto dovedli přemoci, čeká vás na cestě ještě jedno nebezpečí, vyplývající z pokřiveného lidského myšlení: Brzy ve svém ovládání myšlení poznáte sílu, kterou byste rádi chtěli vtlačiti do zcela určitých forem, aby sloužila tomu či onomu zvláštnímu účelu, složenému z vlastních přání!

Již dnes vás chci před tím varovati: neboť nebezpečí by vás mohlo pohltiti a vy byste v něm zahynuli tehdy, když jste již vkročili na správnou cestu.

Chraňte se křečovitým bojem vynucovati si tuto čistotu myšlenek! Již tím ji skoro tlačíte na určité dráhy a vaše úsilí se stane pokrytectvím. Zůstane to vždy jen uměle vyvolanou věcí a nemůže nikdy mít tak veliký účinek, jaký mít má. Vaše úsilí přivodí škodu místo užitku, protože při něm chybí pravost svobodného citu. Byla by to opět zase jen činnost vašeho rozumového chtění, nikdy však práce vašeho ducha. Před tím vás varuji.

Myslete na slova mého Poselství, která říkají, že všechna opravdová velikost může být jen v jednoduchosti, protože každá opravdová velikost jest jednoduchá! jednoduchosti, kterou zde míním, budete snad lépe rozuměti, když si na její místo postavíte jako přechod pozemsky – lidský pojem prostoty. To je snad vašemu chápání bližší a tím vystihnete to pravé.

Ne svým myšlenkovým chtěním můžete dát svým myšlenkám tu čistotu, kterou míním! Z vašeho cítění ve vás musí prostě a neomezeně vystoupiti čisté chtění! Není třeba je nutiti do slov, která mohou dát vzniknouti jen omezenému pojmu. To však nesmí být. To pravé, co nejvíce potřebujete, jest všeobsáhlé směřování k dobrému. Dobro má zahaliti a prostoupiti vznik i trvání vašich myšlenek ještě dříve, než se mohou stát formou.

To není těžké, naopak mnohem lehčí než všechny ostatní pokusy. Je třeba jen dát průchod prostotě, v níž domýšlivost rozumu o vlastních schopnostech a síle vůbec nemůže vzniknouti. Uprázdněte se od dosavadního myšlení a osvoboďte v sobě sklon k ušlechtilému a dobrému, pak budete mít tu pravou základnu k myšlení, která pochází z vašeho ducha. Co z toho vznikne, můžete již s klidem přenechati rozumové práci k provedení v nejhutnější hrubohmotnosti. Pak se nemůže zformovati nic nepravého.

Zahoďte daleko od sebe všechny mučivé myšlenky, zato však důvěřujte ve svého ducha. Ten si jistě najde správnou cestu, jestliže mu ji vy sami nezazdíte. Buďte svobodnými v duchu neznamená nic jiného, než ponechte duchu ve vás jeho cestu! On nemůže směřovati někam jinam než do výšin; neboť tam ho jeho druh přece samočinně a s jistotou přitahuje. Vy jste ho dosud zdržovali zpět, takže se již více nemohl rozletět. Tím jste jeho vzlet nebo jeho křídla spoutali.

Půda k výstavbě nového lidstva, kterou nemůžete a nesmíte obejít, leží v této jediné větě:

Udržujte krb svých myšlenek čistý!

A tím musí člověk začít! To je jeho první úkol, který ho učiní tím, čím být musí. Vzorem pro všechny, kteří usilují ke Světlu a Pravdě, kteří chtějí celým svým bytím vděčně sloužiti svému Tvůrci. Kdo to splní, nepotřebuje žádných jiných pokynů. On jest, jakým má být a dostane se mu nezkráceně všech pomocí, které na něj ve stvoření čekají, aby ho bez přerušení vedly do výšin.

sbornik1/prednaska36.txt · Poslední úprava: 24.10.2014 21:50 autor: Marek Ištvánek