Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


sbornik1:prednaska37

37. Cudnost.

(1937)

Cudnost je pojmem, který byl lidmi neuvěřitelně zúžen a omezen. Z jeho skutečného významu již vůbec nic nezůstalo. Ba, dokonce byl stržen na falešnou dráhu, což muselo mít přirozeně za následek i jeho zkřivení. Toto zkřivení přineslo mnohým lidem zbytečně ponížení a dokonce velmi často i nevýslovné utrpení.

Ptejte se, kde chcete, co je to cudnost, všude vám budou vysvětlovat, že je to pojem pro tělesnou nedotknutelnost. Ať to řeknou jakoukoliv formou, bude toto vrcholným názorem pozemských lidí.

To zjevně ukazuje malichernost v myšlení lidí, podřízených rozumu. Rozum omezil hranice na všechno pozemské, protože svými schopnostmi nestačí na víc, jsa z pozemskosti zrozen.

Bylo by velmi snadné, aby lidé byli považováni za cudné, měli takovou pověst a přitom se slunili v ješitném sebezbožňování? Ale člověk se takto nedostane ani jediný krok kupředu na cestě ke světlým výšinám, které jako ráj jsou konečným cílem lidského ducha, cílem blaženého štěstí.

Pozemskému člověku nic nepomůže, udrží-li své tělo nedotknuté a poskvrní-li svého ducha. Duch pak nemůže překročiti práh, dělící stupeň od stupně a nemůže vzhůru.

Cudnost je jiná, než si lidé myslí. Je mnohem obsáhlejší, větší, nežádá zaujetí proti přírodě. To by přece bylo přestoupení živých zákonů v Božím stvoření a nemohlo by to zůstati bez škodlivých následků.

Cudnost je pozemským pojmem pro čistotu, která je Božská. Cudnost je usilování každého lidského ducha o hrubohmotné zobrazení toho, co je v Božském samozřejmostí. Čistota je Božská, cudnost její napodobeninou z lidského ducha. Je to duchovní zobrazení, které může a má být viditelné v pozemském jednání.

To by mělo každému dozrálému lidskému duchu stačiti jako základní zákon, aby cudnost uskutečnil. Ale na této zemi jest člověk nakloněn předstírati si, pod tlakem vlastních přání, mnohé věci, které ve skutečnosti vůbec nejsou, jen proto, aby dosáhl splnění svých přání.

Sobectví vystupuje jako vedoucí v čele a mámí opravdu čisté chtění! Člověk sám si to nikdy nepřizná, ale nechá se tím hnát. A když už opravdu neví, co by si namluvil, nazývá své, často nepokryté usilování o splnění svých vlastních přání vpravením se do osudu, kterému je nutno se podrobiti.

Proto potřebuje jako směrnici a opory ještě i jiné poukazy, jež by mu daly prožíti a poznati, co cudnost v pravdě jest, jaká je podle vůle Boží, a že nechce na zemi žádného oddělení od přírody.

V Božském je čistota úzce spojena s láskou! Proto se člověk na zemi nemá ani pokoušet je od sebe odděliti, má-li se mu z nich dostati požehnání.

Ale i láska stala se na zemi jen zlou znetvořeninou toho, čím skutečně jest! Proto se také bez předchozí změny nemůže spojiti se skutečným pojmem čistoty.

Všem těm, kteří usilují o dosažení cudnosti, dávám tímto poukaz, skýtající oporu, jaké člověk na zemi potřebuje, aby mohl žít podle zákona stvoření, jak je to Bohu milé:

„Kdo při svém jednání vždy myslí na to, aby spolubližním, kteří mu důvěřují, nezpůsobil škodu a neučiní nic, co by je potom mohlo stísniti, ten bude vždy jednati tak, že zůstane duchovně neobtížen a proto může být nazván cudným!“

Tato prostá slova, správně pochopená, mohou býti člověku ochranným průvodcem v celém stvoření a vedou ho vzhůru do světlých zahrad jeho vlastního domova. Tato slova jsou klíčem správného jednání na zemi, je v nich pravá cudnost.

Ježíš, Syn Boží, vyjádřil přesně totéž slovy:

„Miluj svého bližního, jako sebe sama!“

Musíte se však chrániti před upadnutím do starých lidských chyb. Nesmíte zase upravovat smysl těchto slov tak, aby, zčásti zkřivena, sloužila jen vašim účelům. Nemají omlouvati vaše falešné jednání a ukolébávat vaše spolubližní k pohodlnosti a neúctě.

Přijměte tato slova tak, jak je vpravdě máte přijmouti, ne tak, jak se vám to zdá být pohodlné a jak to vyhovuje vašim přáním. Pak budou také ve vaší ruce tím nejostřejším mečem, jímž můžete srazit všechno temné, budete-li chtít. Nechte je správným způsobem v sobě ožít, abyste jako jásající vítězové mohli vděčně chápati život na zemi!

sbornik1/prednaska37.txt · Poslední úprava: 24.10.2014 21:50 autor: Marek Ištvánek