Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


sbornik2:prednaska17

17. Ještě jednou něco o Synu Božím a Synu Člověka.

Bohem chtěné spojení Syna Božího se Synem Člověka je dokonáno, tak jak to bylo Synem Božím před tím předvídáno pro období předpověděného soudu, že v Synu Člověka navrátí se v pozemském těle. Poněvadž je to vhodné, proto vám nyní dnes ještě jednou, učedníci, dávám další prohlášení k tomu, abyste této vaší velké úloze mohli správně sloužit ve vědomém pozemském působení!

Tedy slyšte: Syn Boží Ježíš stejně jako také Syn Člověka Imanuel je ve svém původu z Boha. Syn Boží, který je nazýván prvorozený nebo vrozený, spočívá po svém návratu ze stvoření opět u Boha Otce nebo v Bohu Otci, protože je vrozený v Božství samém, zatím co Syn Člověka, druhorozený z Boha, zůstává ku blahu trvání všech lidských duchů oddělen od Boha.

Označení Syn Boží a Syn Člověka nebylo lidmi ještě nikdy správně pochopeno a dokonce i dnes ještě nebylo zcela pochopeno těmi, kteří mé Poselství znají. Je to přitom tatáž chyba, že člověk si zvykl myslit jen ze sebe samého a proto věří, že všechno musí být také podle jeho pohledu. V tomto případě musí ale vycházet z pohledu shora, aby získal porozumění. Označení Syn Boží a Syn Člověka vychází od Boha, ne od lidí. Těm to bylo jen oznámeno v tomto označení. Tak musí být také pojem procítěn shora, ne z lidského pohledu.

V Božství je označení Syn Boží a Syn Člověka myšleno směrem dolů, obráceno ke stvoření, proto vznikne ihned jiný pojem, neboť teprve odtud přichází pochopení. Syn Boží je Syn z Boha u Boha, Syn Člověka Syn z Boha daný lidem.

Syn Boží Ježíš nebyl dán lidem, aby ho, jak mnozí věřící pořád ještě myslí, mohl pro jejich hříchy Bůh Otec obětovat. Ježíš vám nebyl vůbec nikdy dán! On chtěl přinést jen Slovo a šel potom, když jej lidé zavraždili, postupně opět k Bohu Otci, jak to on sám dosti často vysvětloval. Byl by se také, i kdyby nebyl zavražděn, opět s Bohem sjednotil, protože on nebyl nikdy se světem opravdu spojen. Ale Imanuel, Syn Člověka, byl lidstvu Bohem dán, aby toto mělo věčného prostředníka, skrze jehož Bytí by správně stojící lidští duchové mohli zůstat navěky sebevědomými. Bůh dal za tímto účelem svého druhorozeného Syna, aniž by jej opět zcela pro sebe požadoval zpět.

To je ta velká oběť, kterou On přinesl, to je Jeho dar. To jest zaslíbená oběť Syna pro lidstvo. On jej nepožaduje ani neodvolá úplně zpět do Božství.

Tato velká oběť Boží nemá s ukřižováním a se Synem Božím, Ježíšem, nic společného. Ukřižování nebyla přece žádná oběť ani oběť Boha ani jako taková lidstvu. Protože lidstvo ale právě toto své libovolné jednání na Synovi Božím na svou omluvu nesprávně vykládalo, nemohlo pochopit také nikdy vlastní pojem slova Syn Člověka, nemohlo nikdy opravdu oběť Boží jako takovou poznat. Co spočívá ve chtěném, pro lidstvo nutném oddělení Boha od druhorozeného Syna, tato nesmírná velikost nebude lidstvem vůbec nikdy pochopena a také pochopena být nemůže.

sbornik2/prednaska17.txt · Poslední úprava: 24.10.2014 22:13 autor: Marek Ištvánek