Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


sbornik2:prednaska31

31. Můj cíl.

Vždy znovu se vynořují všechny možné a často nemožné pověsti o cíli a účelu osady Grálu na Vomperbergu v Tyrolích.

Tyto pověsti vznikají ale z úplné nevědomosti a jsou také dále rozšiřovány povětšině ze zlého úmyslu, neboť ve skutečnosti jsem dosud neměl ještě vůbec žádný pevný plán.

Napsal jsem jednoduše Poselství Grálu, neboť mě to pudilo, abych je lidstvu přinesl. Poněvadž toto Poselství obepíná věděním působení celého stvoření bez mezer, jak to dosud ještě nikdy nemohlo býti podáno, poznávají v tom lidé přesně ty cesty, kterými se mají bráti, aby dosáhli vnitřního pokoje a tím radostného tvoření již zde na Zemi.

Tímto poznáním probudila se v mnohých čtenářích touha bydleti v mé blízkosti, aby se v tomto vědění stále více vzdělávali a rozvinuli je k prožití.

Některým takovým nejnaléhavějším přáním jsem vyhověl. Tak vznikla osada, aniž to bylo předem „plánováno“. Podvolil jsem se tím jen okamžité potřebě a částečně zformoval to, co ke mně v tomto směru přistoupilo.

Vzhledem k neutuchajícím více či méně fantastickým nebo závistivým a nenávistiplným nařčením rozhodnu se nyní pro pevný plán a uvedu jej také ve známost:

Můj cíl jest duchovního druhu!

Nepřináším však žádné nové náboženství, nechci založit žádnou novou církev, tím méně nějakou sektu, nýbrž podávám ve vší jednoduchosti jasný obraz samočinného působení ve stvoření, nesoucího Vůli Boží, z čehož by mohl člověk jasně poznat, které cesty jsou pro něho dobré.

Odmítám všechno, co se mně přitom chce přisoudit na pozemských úmyslech, neboť ony vzešly z cizích pramenů a přicházejí právě skrze všechny ty, kteří rozšiřují a chtějí je použít proti mně.

Politická přání nebo „názory“ jsou mi rovněž úplně vzdáleny, neboť v tomto směru mi pro to chybí potřebné porozumění.

Osadu Grálu na Vomperbergu v Tyrolích chci učinit „útočištěm míru a pokoje“ a „pramenem duchovní síly“ pro všechny, kteří o to vážně usilují.

Každý návštěvník Hory musí vše, co vidí a slyší, pociťovat jako napodobení hodné a tuto neuhasitelnou touhu má si vzít s sebou, aby svůj pozemský život podle toho utvářel.

Tak přinášejí potom lidé vnitřní mír do svých domovů, do svých zemí a s ním novou sílu k radostnému tvoření!

Mír a spokojenost jsou nedělitelné! A v tom zakořeněno musí štěstí rozkvésti tam, kde snaha najde k tomu pravou půdu.

Útočiště míru a pokoje! Pramen nové síly!

 

To na Vomperbergu v Tyrolích zřídit jest mou jedinou snahou a to může každému člověku, tím také každé rodině a každému státu, přinésti jen užitek.

 

Na Vomperbergu v roce 1936

Abdrushin

sbornik2/prednaska31.txt · Poslední úprava: 24.10.2014 22:36 autor: Marek Ištvánek