Já jsem Syn člověka Imanuel Parsifal Abdrushin Oskar Ernst Bernhardt, osmnáctého dubna jeden tisíc osm set sedmdesát pět, přicházející!

Mluvím jen k těm, kteří vážně hledají. Musí být schopni a ochotni věcně zkoumat toto věcné! Náboženští fanatikové a kolísaví blouznivci ať se vzdálí, neboť oni Pravdě škodí. Zlomyslní a nevěcní však sami naleznou svůj ortel ve slovech.

Jméno Syna Člověka je „Nové Jméno“ zjevení Jana Křtitele, o němž „první mezi lidmi“ přece však „poslední v Říši nebeské“ z Prastvoření, původu svého domova, zvěstoval toto:

„Slyš mne, Jene! Já jsem Alfa i Omega, Začátek i Konec, Věčný, Všemohoucí! Já jsem ten já jsem. Beze mne není nic. Mám klíče od pekla i smrti, mám spoutat to, co je prokleto, a uvolnit, co se polepšilo. Kdo vše překoná a vydrží až do konce, ten obdrží sílu, aby zůstal bojovníkem Světla. Toho učiním pilířem v chrámu svého Boha a nevyjde již ven. A napíši na něj Jméno svého Boha a jméno Nového Jeruzaléma, města mého Boha, které sestoupí s nebes od mého Boha – a mé Jméno, to Nové.“